Článek
Není pochyb o tom, že vytopit zámecké pokoje s vysokými stropy nebylo snadné ani nejlevnější. Své o tom věděli určitě i poslední majitelé mníšeckého zámku, kteří si navíc pro účely soukromého bydlení zvolili pokoje západního křídla, kde rozhodně nemohli očekávat pomoc ve formě tepla slunečních paprsků.
Zámek dnes vlastně vidíme tak, jak už si ho rozdělili i Kastové z Ebelsbergu. V jedné části reprezentační prostory, ve druhé soukromé a hostinské pokoje.
V každé místnosti se nacházejí bílá kachlová kamna, ve velkých sálech barokně zdobená s přikládáním z opačné strany, v soukromé části jednodušší se střízlivými klasicistními prvky, kde se již zatápělo přímo z místnosti. Jen v kuřáckém salónku zůstal krb, ve kterém to příjemně hřálo při posezení u karet.
Když se Kastovi do Mníšku stěhovali, jejich děti již byly odrostlé a, nepočítaje zaměstnance, v případě, že tu neměli návštěvu v podobě známých či příbuzných, dětí nebo vnuků, bydleli tu vlastně sami.
Jejich nároky byly poměrně skromné. Během zimních měsíců se v reprezentační části zámku netopilo a ze soukromých místností využívali pouze tři průchozí pokoje. Dámskou a pánskou ložnici a obývací koupelnu. Pokoje jsou od nevytápěných chodeb odděleny dvojitými dveřmi a v zimě visely v oknech závěsy bránící úniku tepla. Při pravidelném přikládání pak stačilo příjemné teplo jen jednoduše udržovat.
Zámek můžete v zimních měsících navštívit o víkendech od 13.15 do 15 hodin.