Hlavní obsah

Iveta Bartošová by dnes slavila padesátku

Novinky, Petr Mráček

Iveta se narodila, stejně jako její o patnáct minut starší sestra Ivana 8. dubna 1966 v Čeladné. Dnes by oslavila padesátku.

Foto: archív autora

Iveta Bartošová a fan klub v Prostějově

Článek

Mateřskou i první čtyři roky základ­ní školy Iveta navštěvovala v Kopané, kde spolu s rodiči, se sestrou  i o dva roky starším bratrem Lumírem bydlela. Od páté třídy chodila  do školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Byla to třída sportovní se za­měřením v zimě na běh na lyžích a v létě na sprint. V roce 1980 za­čala studovat na místním gymnáziu. Když je ve druhém ročníku, začíná vystupovat s místní skupinou Dianthus, se kterou se zúčastnila  i několika okresních či krajských festivalů.

Jaká byla jako malá holka? Matka v jednom z rozhovorů pro časopis Knoflíky, který vydával Ivetin Fan - klub říká: „Milá, zvídavá, snaživá a pilná. Měla oporu v Ivaně, která ji bránila před kluky.” Otec o ní prohlásil: „Byla ale velice zranitelná a citově založe­ná...” To Ivetě zůstalo do posledních chvil jejího života.

Píše se rok 1983. Iveta Bartošová, mladá dívka z Kopané jede na  svou první větší soutěž ve zpívání - Mladou píseň v Jihlavě. Obdr­žela tu cenu poroty za interpretační výkon. Zde se setkává se svým pozdějším pěveckým i prvním životním partnerem Petrem Sepéšim. Jak  vrcholí klání, tak jistě stoupá i Ivetina tréma. Nakonec je z toho  čtvrté místo. Tím se začíná rozjíždět vlak zvaný pop music. Začíná  se slibná kariéra mladé, světem neotřelé dívky z Valašska.

První velikou láskou Ivety byl Petr Sepéši. Tragická Petrova smrt ukončila nejen vztah mezi Petrem a Ivetou, ale i kariéru nového pě­veckého dua. Od roku 1987 začíná Iveta svůj tajný vztah s Ladislavem Štaidlem, ve kterém nachází velikou oporu nejen v klikatých uličkách pop mu­sic, ale i v soukromém životě. 

Vzpomínám na říjen 1989. V pražské Lucerně se točil velký pořad Hity roku. Na dvou pódiích se střídala celá tehdejší špička se svým hitem daného roku. Natáčení, na která se nedá zapomenout. Přijel jsem na ono natáčení, protože jsem měl dovolenku, a poprvé jsem si dovolil jet v civilu.

Když mě Iveta viděla, úsměv na tváři ji ztuhl: „Ty nemáš vojenskou uniformu?“ zeptala se vyděšeně. Já s úsměvem odvětil: „Nemám, risknul jsem to v civilu, dobrý ne?“ Iveta se znovu podívala a smutně dodala: „To je blbý, já zpívám Dva roky prázdnin. Mohl jsi být celou dobu se mnou na pódiu.” Krve by se do mne nedořezal. A poprvé jsem litoval, že tu uniformu nemám na sobě.

V roce 1991 byl uveden koncertní program Iveta poslouchá Luxembourg (spolu s ní vystupovali tanečníci Martin France a Milan Závranský a Hanka Kratochvílová). Finálovou písní byla skladba To umí dát jen muzika. Autorkou textu  byla velmi mladá a stále neznámá dcera Borise Janíčka (Eduarda Pergnera) Tereza Pergnerová. Program měl velký úspěch a zavítal do naprosto vyprodaných sportovních hal po celé republice.

Po odchodu od Ladislava Štaidla Iveta pak po celý zbytek svého života hledala samu sebe jak v uměleckém, tak i osobním životě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám