Článek
Píseň Kde domov můj pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý.
Zatímco samotná hra víceméně zapadla, píseň rychle zlidověla a její melodie a text se začaly šířit po Čechách. Zpívala se na tancovačkách, v divadlech, v ulicích. V té době doznala rovněž několika variant, protože interpreti si text různě upravovali.
Nikdo nikdy neřekl, bude to tato a žádná jiná. A přesto jí orchestry končily koncerty, přesto zněla na nejrůznějších shromážděních a lidé začali při jejich tónech smekat.
Po vypuknutí první světové války se písni dostalo i určitého uznání, protože Vídeň, jistá si ochotou Čechů bojovat za císaře, ji dovolila hrát při oficiálních příležitostech. Záhy se ovšem ukázalo, že s loajalitou Čechů to není až tak horké a tak sotva zrozená hymna upadla u vrchnosti v nemilost. Přesto byla pro vojáky tou, kterou zpívali při odjezdu na frontu i v zákopech.
V roce 1917 se Fidlovačka dočkala po 83 letech nového nastudování. Při slavnostní premiéře ve vinohradském divadle ji hlediště v podání Jana Turnuse vyslechlo ve stoje.
Po 28. říjnu se předpokládalo, že Kde domov můj se stane českou hymnou, přesto nechyběly pokusy o složení nové. Například Vítězslav Novák napsal tři písně na slova J. V. Sládka a věřil, že si z nich Češi vyberou. Nevybrali. Stejně dopadl i J. Jindřich, který zhudebnil slova F. A. Šubrta Udeřila naše hodina, k svobodě znovu národ vstává.
Píseň Kde domov můj tak dala Česku jedinečné světové prvenství. Jsme první zemí, jejíž hymnou je divadelní šlágr.
Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.