Článek
Většina čtenářů se ke knize dostala až po jejím zhlédnutí. Hrzánová za roli Heleny Součkové získala prestižní Cenu Thalie.
Vydavatelem je Pálava Publishing – nově vzniklé nakladatelství přináší na knižní trh jedinečné beletristické knihy současných českých autorů v překladu do angličtiny.
V létě 2016 vycházejí první dva tituly – Hrdý Budžes od Ireny Douskové (B. Proudew, překlad Melvyn Clarke) a novela Martina Fahrnera Steiner aneb Co jsme dělali (The Invincible Seven, překlad Andrew Oakland). Knihy mají jednotnou grafickou úpravu Bedřicha Vémoly, ilustrace na obálce Lucie Lomová, Věra Kovářová.
O Budžesovi
„Když jsem v září 1970 nastupovala do první třídy základní školy v Příbrami, tak současně s mou povinnou školní docházkou právě začínalo neveselé období známé jako takzvaná normalizace. Doba opětovného lámání charakterů, ztráty důstojnosti, převlékání kabátů a ničení životů, především těch profesních. (…) Takové je zhruba pozadí, na kterém se odehrává příběh mé dětské hrdinky, Heleny Součkové. Není to politická satira, ani sonda do velkých dějin druhé poloviny dvacátého století. Nicméně jejich odraz v našich malých životech je nedílnou součástí mé knihy. Děti, se svými radostmi i trápeními, jsou chtě nechtě zasaženy a ovlivňovány konáním dospělých, které sotva mohou plně chápat. Zároveň ale často dokáží dění kolem sebe vnímat a pojmenovat daleko ostřeji a mnohdy přesněji, než jejich dospělé okolí vůbec tuší a než by kdy bylo ochotno připustit,“ píše v anglickém vydání Irena Dousková.
Budžes má volné pokračování v knihách Oněgin byl Rusák a Darda. Všechny tři knihy autorka adaptovala do divadelní podoby.
O Steinerovi
Ve Steinerovi Martin Fahrner vypráví příběhy několika generací své rodiny a sleduje tak poměrně podrobně více jak padesát let českého poválečného vývoje. Počínaje dnes hodně diskutovanou situací německé menšiny, která zůstala v poválečném Československu, ruskou okupací na konci šedesátých let a následnou perzekucí, dostává se až k Sametové revoluci v roce 1989 a za ni.
„Můj tatínek byl opravdu fotbalista a později pracoval na vlečce, babička rozsvěcela výhybky na nádraží v Lysé nad Labem a maminka působila na očním oddělení, kde mi ošetřovala drobnější zranění ze skal... Skutečné lidi i skutečné události jsem si však domýšlel, aby zapadli do mé knihy, a mnohé jsem si úplně vymyslel, protože jsem nechtěl vytvořit deníkový záznam a také mi v tom bránila úcta k soukromí mých blízkých. Hlavním důvodem však bylo, že jsem chtěl vyprávět příběhy postav hledajících v životě to nejcennější: jeho hlubší smysl. Svou knihou bych rád vzdal hold každému, kdo toto úsilí nevzdává,“ uvádí titul Martin Fahrner.