Hrad Borotín měl rád Mácha, učaroval i trampům

Na paměť jeho návštěvy je do hradní zdi zasazena deska. Mácha jezdil do nedalekých Měšetic, odtud pocházel jeho otec.

Jinak to byl, ač toulavec po vlastech, člověk městský, pohodlí bíle povlečené postele měl rád. Jeho bratr Michal byl ještě více městské dítě, nebýt bratra, mnoho informací o venkově by neměl. 

Hrad je v soukromých rukou, téměř opřen o torzo obřího barokního statku, který se pomalu vylupuje do bývalé krásy. Potrvá mu to hodně dlouho, ale průčelí pravého křídla ukazuje, jaká krása byla na návršíčku u Borotína vystavěna.

Zbytek připomíná dvůr vyrabovaný žoldáky třicetileté války, i když ho devastovali o stovky let později bojovníci srpu a kladiva.

Rozvalina stojí asi dva kilometry za obcí Borotín, na vyvýšenině nad rybníkem. Pokud měl hrad chránit město, měli to obyvatelé dost daleko, ale vzhledem k terénu je jasné, že blíž se stavět nedalo, leda by přemístili městečko.

Na centrálním pahorku zůstalo torzo mohutných zdí, na konci minulého století byly zpevněny a rekonstruovány zdi směrem k rybníku. Podle památkářů ne moc citlivě, ale aspoň že se podařilo hrad zachránit. Většinu zdiva si rozebrali místní, když koupil borotínské panství 1829 od Ferdinanda Lobkovice Jan Nádherný z Prahy.

O jedenáct let později začal rozprodávat ruinu na stavební kámen.

Ke hradu vede částečně zavalený příkop, vytesaný ve skále, nad ním se tyčí zbytek válcovité věže a paláce. Najdete tu ještě kousek hranolové věže vnitřního opevnění.

I tak je ruina velmi romantická, ale ve své slávě byl Borotín velmi pevným hradem. Založili ho Vítkovci, Mikuláš, psaný Borota, tu vystavěl tvrz, jeho vnuk Vítek z Landštejna ji přeměnil v pevný gotický hrad.

Jeho příbuzní byli stoupenci Jana Husa, v roce 1422 za držení Heřmana z Landštejna tu měli husité zázemí. Další Landštejn, Mikuláš, byl husitským hejtmanem, ale radikalismus předáků ho nakonec přivedl do katolického tábora, měl už stálého válčení plné zuby, plédoval za mírová řešení.

To namíchlo Prokopa Holého, takže Borotín oblehl. Obec husité vydrancovali a vypálili, války se vedly do důsledků. Nic nepřišlo nazmar. Ve zdech se vystřídala řada majitelů: Pacovští, těch tu sídlilo hodně, páni z Milhostic, Kvasejovic, Lobkovic, to připadlo známé Polyxeně, nakonec ke zkáze přispěl zmíněný Jan Nádherný.

Je to tu hezké, jen značení trochu pokulhává, tabule upozorňující na hrad je schována v křoví u cesty, pokud pojedete na Tábor, minete ji v zatáčce v kopci.

Asi aby hrad nepřítel nenašel. Kolem ruiny vede cyklostezka.