Hlavní obsah

Habartovští žáci prožili dopoledne ve stínu paragrafů

Novinky, Aleš Plevka

Nevšední zážitek čekal v pondělí 2. května na žáky 8. třídy z Habartova. V rámci výuky předmětu Výchova k občanství se ze školní třídy přesunuli do jednací síně Okresního soudu v Sokolově, aby tzv. naostro zhlédli, jaké to je, když se člověk dostane do křížku s platnými zákony České republiky.

Foto: Aleš Plevka

Žáci 8. B před budovou Okresního soudu v Sokolově

Článek

Asi o půl hodiny dříve než do školy zamířili ráno osmáci na autobusové nádraží, aby se nechali přepravit do Sokolova, kde byla domluvena jejich účast na jednom z líčení okresního soudu.

Dorazili jsme asi o půl hodiny dříve. Při příchodu nás již čekala justiční stráž, která provedla zevrubnou prohlídku. Vše kovové z kapsiček do košíčku a zavazadla pěkně pod skenovací zařízení.

"Ten sprej, to je deodorant, nebo pepřák," otázal se s úsměvem muž v uniformě, a žák tak byl nucen ukázat obsah batůžku. Následně nás čekal kovový rám jako na letištích. Komu se při průchodu ozvalo pískání, musel podstoupit detailnější kontrolu ručním detekovacím zařízením.

Pak jsme se již mohli přesunout před jednací síň do 1. patra soudní budovy, kde si nás 15 minut před zasedáním vyzvedl předseda senátu, soudce R. Krůšek. Velmi srozumitelně nám objasnil fungováním soudu a neopomněl nás seznámit i s tím, kdo je v síni přítomen, jaké je její vybavení a co k čemu slouží. Poté nás uvedl do obrazu právě projednávané kauzy.

Následovalo samotné jednání. Žáci měli možnost vyslechnout svědeckou výpověď policisty ve věci spáchání trestného činu výtržnictví a útoku na veřejného činitele. Posléze je jistě zaujal i znalecký posudek lékařky ve věci možných následků, jež mohlo mít jednání obžalovaného vůči poškozenému.

Jednání pak bylo na půl hodiny přerušeno. Poté následovalo čtení a odůvodnění rozsudku, které jsme vyslechli jaksepatří ve stoje. Obžalovaný se záhy po domluvě s obhájcem proti němu odvolal, čímž celé slyšení skončilo. Soudce nám ještě objasnil, jak se bude asi případ dál vyvíjet, ochotně odpověděl na několik dotazů a pak se s námi rozloučil. Bylo to jistě velmi přínosné setkání a soudci za tuto možnost náleží velký dík. 

Reklama

Výběr článků

Načítám