Hlavní obsah
Animovaný film Já padouch se stal námětem pro krajské závody světlušek a vlčat v Habartově Foto: Aleš Plevka

Habartovské středisko Dýmka se na tři dny stalo centrem skautského dění v Karlovarském kraji

Od pátku až do neděle (23. - 25. května) se místní skautský areál stal zázemím pro konání krajského kola závodů světlušek a vlčat tj. děvčat a chlapců od 6 do 11 let. Do Habartova se sjely soutěžní hlídky od Aše až po Karlovy Vary, aby se zde rozhodlo, kdo bude náš kraj reprezentovat v celorepublikovém klání.

Animovaný film Já padouch se stal námětem pro krajské závody světlušek a vlčat v Habartově Foto: Aleš Plevka
Habartovské středisko Dýmka se na tři dny stalo centrem skautského dění v Karlovarském kraji

Týdny příprav, vymýšlení legendy a promýšlení organizace celého náročného víkendu až do sebemenších detailů, na kterém se podílely desítky lidí, vyvrcholilo samotnými závody, které lze bez nadsázky nazvat "Závody mimoňů". Všude totiž dominovala žlutá barva, banány a animované postavičky z populárního kresleného filmu Já padouch.

Na tři dny bylo pro téměř dvě stě skautů nutné zajistit veškeré zázemí od hangárů a stanů, přes nezbytnou hygienu, zásobování až k doprovodnému programu či trati samotného závodu. Vše se povedlo díky obětavé pomoci  mnoha pracovitých rukou na jedničku. Velké problémy se nevyskytly a ty menší se úspěšně řešily za pochodu. Zázemí s úspěchem odolalo jak náporu asi hodinové bouřky a průtrži mračen, tak i sobotnímu zemětřesení, jež dosáhlo síly asi čtyř stupňů Richterovy škály. Skauti tak svému mottu: "Buď připraven!", dostáli se ctí.

Již v pátek večer po ubytování došlo na slavnostní nástup v krojích a představení jednotlivých hlídek. Následovala převážně volná zábava, kdy prim hrálo vyprávění a kytary, ale chybět nesměla ani nezbytná porada rozhodčích.

V sobotu dopoledne po dalším nástupu již mimoňské hlídky naostro vyrazily do souboje se záludným Vektorem, který jim na jejich cestě připravil k vyřešení nejeden záludný problém. Navíc nečekaně ukořistil i skautský symbol - pověstnou lilii, a to přeci nemohla vlčata a světlušky nechat bez zasloužené odplaty.

Čtyři kilometry, osm stanovišť

Na asi čtyřkilometrovou trať vyrážely hlídky v desetiminutových intervalech a postupně je na ní čekalo osm stanovišť. Čas tentokráte nebyl rozhodující, ale o to více se hodnotilo chování, spolupráce a kamarádský duch v týmech. Na kontrolních bodech prokazovali závodníci znalosti z oblastí historie, skauting, topografie, šifrování či příroda a praktické dovednosti prověřila třeba zdravověda, kuchařské umění, počítačová technika nebo strojírna, kde museli účastníci prokázat schopnost zacházet s pilou a kladivem. 

I navzdory přívalovému dešti, který trval takřka hodinu, se všechny hlídky v pořádku vrátily zpět do tábora a až na jedinou výjimku, která bohužel padá na vrub domácí hlídce vlčat, se se všemi úkoly popasovala vlčata i světlušky se ctí.

Vypečené kuře i podvečerní kino

Nejen za to je v areálu čekalo kupříkladu k obědu pěkně vypečené kuře, ale třeba i další zábava v podobě jednoduchých úkolů. Populární bylo zdobení mimoňských perníků nebo vypalování do dřeva. V podvečer pak po přesunu do kina měli všichni možnost zhlédnout film, jenž se stal inspirací pro symbolický rámec závodů, tedy Já padouch 2.

V neděli již byla na programu závěrečná bitva s Vektorem, neboť bylo nutné získat zpět uloupenou lilii. I to se nakonec podařilo, a tak již nic nebránilo slavnostnímu vyhlášení. První může být jen jeden. Mezi vlčaty to byla hlídka z Karlových Varů, následována vlčaty z Kynšperka a Mariánských Lázní. Mezi světluškami se nejvíce dařilo Mariánskolázeňským, jež na stříbrné pozici doplnily Habartovandy a na třetím místě světlušky z Aše.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků