Článek
„Na tomto druhu je zajímavá celá řada věcí. Jednou z nich je například obrana před predátory, ke které používají trnitý ocas. Nejprve se v nebezpečí snaží najít úkryt, ale pokud se jim to nepodaří, nafouknou se a přitisknou k podkladu. To pro dravce v kombinaci právě s trnitým ocasem představuje často neřešitelný problém, jak je vlastně odtrhnout," přiblížil kurátor chovu plazů Zoo Brno Petr Šrámek.
Nezvyklí jsou také tím, že žijí v rodinných skupinách vzájemně příbuzných jedinců, kteří aktivně obhajují své teritorium. Navíc tak snáze spatří případné predátory, jimiž jsou dingo, lišky, kočky, draví ptáci, varani a hadi.
Egernie Stokesova žije v několika vzájemně oddělených oblastech suchého australského vnitrozemí. Tomu odpovídá i klasifikace druhu do několika poddruhů rozlišitelných i zbarvením. V minulosti populace těchto scinků značně poklesla následkem negativních změn biotopu a druh tak přežívá jen ve zmíněných izolovaných subpopulacích.
„Hrozby kvůli ztrátě přirozeného prostředí přetrvávají dones. Řadí se mezi ně především kácení, vypalování, přeměna na pastviny, zasolování, změna cyklů požárů a odstraňování alternativních útočišť jako jsou člověkem vytvořené biotopy - hromady dříví nebo odpadu,” doplnil Šrámek.
Návštěvníci jistě ocení, že se rádi vyhřívají. Jsou všežraví a konzumují cokoliv, co jim jejich chudé životní prostředí nabízí, tedy hmyz, jeho larvy, jiné bezobratlé, ale zejména rostlinné části jako květy, plody a listy.
Rozmnožují se jednou ročně, jsou živorodí a mají jedno až osm mláďat, která se rodí po dobu až dvanáct dnů. Dožívají se přibližně dvaceti let. V ZOO Brno se chovají v současné době dva jedinci, kteří přijeli z Německa. Podle chovatelů se zřejmě jedná o samice.