Článek
Hrad měl i třetí jméno - Lozemberk, ale to se objevuje velmi zřídka. Nachází se zhruba kilometr jižně od obce Skořice.
Přístup k němu je z vyasfaltovaného parkoviště s možností dobytí elektrokol u brány bývalé vojenské posádky. Na barácích jsou stále patrné nápisy z dob nereálného socialismu. Kresba hraničářského psa s heslem Neprojdou a Lidová armáda – záruka světového míru vyzývala k bdělosti a ostražitosti.
Dá se také sejít z parkoviště asi 200 metrů po silnici a pak zabočit na lesní cestu. První možnost je daleko příjemnější.
Hrad se vsí
Z parkoviště vede červenými tabulkami značená lesní stezka navazující na silničku. Ta po zhruba kilometru končí pod skupinou zarostlých buližníkových skalek, na nichž hrad stál. Na naučné tabuli uvidíte kresbu, jak asi mohl vypadat.
Majitelé Drštky postavili pevnůstku na vrcholcích skal, mezery překlenuli můstky. Hrad postavený v druhé polovině 13. nebo začátkem 14. století měl dvě věže, obehnán byl palisádou. Krajina v té době měla jiný charakter, kopec byl odlesněn. V podhradí na jihovýchodní straně ležela vesnice, z níž se zachovalo několik reliéfních prvků.
Je to jedno z mála zdokumentovaných sídel, kdy hrad se vsí tvořily symbiózu.
První zmínka o Drštce je z roku 1390, jsou zde zapsáni čtyři synové Dobrohosta z Ronšperku.
Za husitských válek ho útočníci v roce 1421 nedokázali dobýt.
Ronšperkové se v roce 1459 přestěhovali do pohodlnějších Poběžovic, pak se tu střídali majitelé a nakonec ho opustili a v polovině 16. století je uváděn jako pustý.
Hlavním objektem byl donjon, obytná věž, z té se trochu kamenů zachovalo. Jinak musíte popustit uzdu fantazii.
Relaxační je sama o sobě procházka lesem, moc lidí tu nepotkáte. Zatím.
Do Skořic se dostanete od Mirošova poblíž Rokycan, nebo směrem od Rožmitálu pod Třemšínem.
