Hlavní obsah

Do hor i do pohádky mířil 42. ročník pochodu Orlickým podhůřím

• Aktualizováno
Novinky, Stanislava Dvořáková

Klub českých turistů v Ústí nad Orlicí připravil pro milovníky turistiky na sobotu 2.června pěší a cyklo trasy tradičního pochodu a cyklojízdy Orlickým podhůřím.

Foto: Stanislava Dvořáková

"Šmoulí stezka" skryla řadu tajemství - u tůňky zůstaly však jen vodní víly, vodník se odstěhoval.

Článek

Předpověď počasí na sobotu 2.června příznivá nebyla, což možná mnohé účastníky, zejména rodiny s malými dětmi odradilo. Přesto sobotní slunné ráno slibovalo krásný den, a tak se na startu v restauraci "U Malinů" od 7 do 10 hodin přihlásilo na vybranou trasu 380 účastníků.

Na pěší trasy na úrovni sportovní aktivity nastoupilo na 15 km trasu na Andrlův chlum, Kozlovec, Mandl a zpět do Ústí nad Orlicí 56 pochodníků, rozšířenou 25 km trasu si vybralo 12 turistů a nejdelší 50 km trasou prošlo 5 účastníků.

Z fyzicky zdatných sportovců pak 14 vyjelo na 25 km trasu směr Brandýs nad Orlicí, na 50 km 23, na 75 km 11 a 100 km si pro svoji jízdu vybrali 4 cyklisti.

Obsazeny byly i dvě cyklo trasy pro horská kola, kdy 30 km úspěšně zdolalo 11 jezců a 50 km 2 zkušení bikeři.

V samotném Ústí nad Orlicí a jeho blízkém okolí pak probíhal 7 km  pochod, kopírující víkendovou rodinnou procházku. Děti v doprovodu rodičů a svých čtyřnohých mazlíčků nastoupily na vytyčenou trasu směřující do pohádky. Ta byla představena u tůňky, kde vodní víly ověřily šikovnost návštěvníků hodem míčků na cíl. Sladká odměna nikoho neminula, jen ostražité pohledy dětí neustále těkaly za křoviny k vodní hladině.

Tentokrát však chyběly rybičky, hrnečky na dušičky -  všude klid, jen hodné víly. Vodník se vzhledem k suchu a neupravenému břehu potůčku odstěhoval, možná až do moře. Jedinou památkou byly barevné pentličky, kterými se ozdobily víly.

Po opuštění příjemného prostředí vodního království pokračovala cesta jakoby dalekou zemí - chatovou osadou "Na Americe" až k pohádkovému rozcestí tří lesních cest.

Po určení správné cesty pod vrcholem Kubincova kopce se na okraji lesa  objevila lesnická chatka a nedaleko samota "Tři chalupy". Po sestupu lesní cestou a minutí dalších dvou malých dřevěných chatek se poutníkům otevřelo údolí s malým rybníčkem, kterému Oušťáci říkají Korejtka.

Zde nově instalovaná informační tabule vnesla rodičům do putování trochu nostalgie a smutku. Vedle stojící nenápadný pomníček je připomínkou, že v tomto místě v posledních hodinách 2. světové války bylo německými vrahy zastřeleno pět mladých ústeckých občanů. Hořkou skutečnost dokládá verš na pomníčku: "Tak divně si s nimi osud zahrál, že nacistickým vrahům do spárů je vehnal, aby nepoznali volnost - svobodu a nemohli věrně sloužit svému národu."

Zde vlastně pohádka končí, neb toto nemělo šťastný konec. Další úsek pouti je určen k poznání okrajové části města Kerhartic - od cesty podél kolejí k viaduktu pod hřbitovem, k sokolovně, budově školy a pošty. Zde se opět nachází tabulka s připomínkou historie, kdy v roce 1963 zde spadl meteorit, který se nyní nachází ve sbírce Národního muzea v Praze.

Tím poznávací část výletu končí a jako mávnutím kouzelné hůlky se objeví převozníci, kteří přicházející poutníky odvezou na lodičkách do ranče Na Tiché Orlici - Country hospody U Harapáta, kde jsou připraveny soutěže a občerstvení.

Posledním dárkem pak byly medaile a diplomy v cíli restaurace "U Malinů".

Reklama

Výběr článků

Načítám