Hlavní obsah
Zahradní altán ve svahu proti sídlišti Na podměstí je dokladem kontrastu zašlé slávy kulturního života ve městě. Foto: Stanislava Dvořáková

Do bývalého hostince Na Pindulce a zahradního altánu mohou v červnu zájemci o prohlídlku

Městská knihovna v Ústí nad Orlicí nabízí v červnu prohlídku dochované části původní budovy hostince z roku 1883 a zahradního altánu, který v té době sloužil k setkávání studentů.

Zahradní altán ve svahu proti sídlišti Na podměstí je dokladem kontrastu zašlé slávy kulturního života ve městě. Foto: Stanislava Dvořáková
Do bývalého hostince Na Pindulce a zahradního altánu mohou v červnu zájemci o prohlídlku

Vlastníci původní chalupy čp. 148 jsou známí již od roku 1544, kdy byl jejím majitelem soukenický mistr Filip. V roce 1816 byl na zahradě vystavěn dům čp. 376, který v roce 1878 koupil za dva tisíce rakouských zlatých tehdejší inspektor technické finanční kontroly a vynálezce František Egerle pro své staré rodiče.

Podařilo se mu patentovat dva vynálezy, čímž získal dostatečný obnos pro koupi vlatního domu. Jednalo se o malou chaloupku s vysokou mansardovou střechou, kterou nechal přebudovat. Přestavbou vznikla v roce 1880 neoklasicistní jednopatrová budova se schodišťovou věží. Nad vchod byla zaražena dvě ozubená kola ze soukenické valchy, kterou dříve vlastnil a provozoval jeho otec.

V roce 1883 byl dům přeměněn na hostinec U zeleného kříže, který byl hojně navštěvován soukeníky a tkalci, kteří mu říkali Na Pindulce. Tento název se dochoval do dnešní doby. Vedle stojící zahradní altán se stal pak hlavně dostaveníčkem místních studentů. V zájmu klidu rodičů byl však hostinec zrušen a budova používána jen k obytným účelům.

František Egerle vynikající technik a cukrovarnický odborník se stal i významným činitelem ústeckého kulturního života. Jeho zájmem byla literární tvorba, muzejnictví a sběratelství. Svou sbírku zbraní vystavil a otevřel pro veřejnost ve věži svého domu. V roce 1922 byl jmenován městskou radou zakládajícím členem Městského muzea Ústí nad Orlicí. Později sbírku zbraní věnoval ústeckému muzeu včetně patnácti rukopisů svých veršovánek.

V literární tvorbě se věnoval zejména významu jmen a pojmenování v okolí Ústí nad Orlicí, což se stalo nedílnou součástí jeho básní, v kterých se zároveň objevují pohádkové a bájné bytosti, ale i historické a politické postavy. Napsal i žertovnou divadelní hru věnovanou městu a okolí.

Na počátku šedesátých let 20. století byl původní objekt upraven na knihovnu. Je zde umístěna správa ústecké městské knihovny, která navazuje na moderní přístavbu veřejných prostor knihovny.

Dochovalá věž s úzkými prudkými schody a dřevěným vyřezávaným zábradlím byla použita pro umístění expozice o životě a díle Františka Egerleho. Na stěnách osmihraného altánu je instalována výstava starých fotografií s názvem Zapomenuté Oustí. Dále se počítá s využitím altánu pro akce Noc s Andersenem, kdy přilehlá zahrada po úpravě bude tvořit dokonalý doplněk kouzelné noci a tajemného putování.

Tyto zajímavé staré prostory a instalované výstavy je možné kdykoliv na požádání během otevírací doby knihovny s odborným doprovodem navštívit, a to do konce měsíce června.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků