Článek
Kraji kolem bavorského Kelheimu z mnoha stran dominuje žluto-okrová kulatá Hala vítězství (Befreiungshalle), vybudovaná králem Ludvíkem I. jako oslava Bavorska a připomínka porážky Napoleona v bitvě u Lipska.
Slavnostně otevřena byla 18. října 1863 u příležitosti 50. výročí této dějinné události. Přípravy k výstavbě začaly r. 1842 architektem Friedrichem von Gärtnerem. Po jeho smrti nakrátko byla stavba pozastavena, aby ji posléze dokončil Leo von Klenze, dvorní klasicistický stavitel krále Ludvíka I., jehož Walhallu nedaleko Regensburgu stojí při návštěvě kraje rozhodně navštívit. Po obvodu rozmístěných osmnáct šestimetrových soch z dunajského vápence je dílem Johana Halbiga, uvnitř stojí 34 bohyň vítězství z bílého mramoru od sochaře Ludwiga Schwanthalera.
V u pokladny umístěném infocentru je možno od pracovníků, elegancí jak vystřiženým z legendárních filmů pro dospělé 70. let německé produkce, obdržet mapky okolí, a kdo má rád čisté záchody, si zde též přijde na své, stejně jako milovníci nedalekých přírodních krás. Cestou k hale se naskýtá z výše pohled v údolí tekoucí Dunaj s počínající divočinou bělavých soutěsek.
Tento kousek Dunaje, zvaný Donaubruch, překvapí každého, kdo zná tento tok z ani ne 30 km vzdáleného Regensburgu. Řeka zde protéká až 80 metrů vysokými skalními útvary, lemujícími oba břehy.
Soutěska, končícící pod klášterem Weltenburg, je přírodní památkou již od r. 1840, a to díky rozhodnutí Ludvíka I., který upřednostnil zachování krásy přírody nad těžbou vápence. Ne vždy dovedou takto nevítězit zájmy trhu nad neporušeným dědictvím krajiny. Přírodní rezervací je oblast od r. 1938, od r. 1978 je zapsána jako evropského přírodní dědictví. Tento geotop se nazývá Weltenburger Enge a je součástí sítě Natura 2000.
Pokud se sem vydáte z Kelheimu proti proudu lodí, pak se můžete kochat zhruba 6 km přírody jak z westernu. Neméně zajímavá je i suchozemská cesta, která zprvu vede podle toku řeky, posléze vystoupá na hřebeny nad ní, odkud jsou pěkné vyhlídky na řeku a skály z výše. Odbočit se dá i k místům s keltskou minulostí, závěr tvoří sestup na břeh proti klášteru Weltenburg.
Rozsáhlý areál kláštera stojí na písčitém poloostrově, vybíhajícím do rychle plynoucí řeky. Nejstarší z bavorských klášterů založili roku 620 skotští (možná irští) mniši. Dnešní podoba je většinově barokní, na čemž mají zásluhu bratři Cosmas Damian Asam a Egid Quirin Asam, reprezentanté vrcholného baroka. Hlavní dominantou a výsledkem bratrské spolupráce je kostel sv. Jiří z let 1716 a 1739.
Jednoznačný primát pak má klášterní pivovar z roku 1050, díky čemuž má světové prvenství. Návštěva a prohlídka kláštera je určena těm, kterým nevadí větší skupiny turistů, tuto památku hojně navštěvujících v tlupách početných jak spleť krků stohlavé saně. Pivovar má svoji obecně známou tvář - po návštěvě kláštera papežem Janem Pavlem II. se jeho podobizna dostala na místní půllitry. Kdo neváhá utratit přebytečnou evropskou měnu, může se tohoto Svatého muže dotýkat při konzumaci ne až tak křesťansky naceněného moku.
