Hlavní obsah

Den otevřených dveří umožnil prohlídku Domova pokojného stáří sv. Kryštofa

• Aktualizováno
Novinky, Stanislava Dvořáková

Oblastní charita v Ústí nad Orlicí u příležitosti Dne charity představila svoji činnost. V pátek 11. září umožnila veřejnosti prohlídku Domova pokojného stáří sv. Kryštofa, který se nachází v osadní části Ústí nad Orlicí-Kerhartice.

Foto: Stanislava Dvořáková

Oblastní charita připravila Den otevřených dveří s řadou informací o činnosti i praktickými ukázkami.

Článek

Posláním charity neboli "milosrdné lásky" je pomáhat lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci nebo na okraji společnosti. O pomoc chudým se již v 17. století snažil sv. Vincent z Pauly, který také založil misijní řád lazaristů a ženský řád Dcer křesťanské lásky.

Svátek sv. Vincenta připadá na 27. září a v roce 2008 byl v ČR vyhlášen Dnem charity. K naplnění poslání tohoto dne Oblastní charita v Ústí nad Orlicí připravila ukázku své činnosti uspořádáním Dne otevřených dveří v Domově pokojného stáří sv. Kryštofa (DPS).

V úvodu programu byl připomenut důvod rekonstrukce bývalých bytovek v letech 2010 - 2011 nákladem 20 milionů Kč. V roce 1997 postihla část města, zejména Kerhartice, povodeň, kdy domky stojící u řeky Tiché Orlice byly zaplaveny až do výše dvou metrů. Tím se řada rodin ocitla bez přístřeší, což byl velký problém zejména pro staré občany. Řešením pomoci těmto lidem byl DPS se samostatnými malometrážními bytovými jednotkami, v kterých je v současné době ubytováno 18 rodin.

Poté následovala komentovaná prohlídka bytů a zázemí DPS. Jednotlivé byty jsou vybaveny obývací místností s lůžkem, kuchyňkou a sociálním zařízením. Společné prostory tvoří sušárna, koupelna s masážní vanou, společenská místnost s jídelnou, odpočinková místnost a besední pokojík.

K DPS patří menší zahrada s krmítkem pro ptáky, jejíž specialitou je bylinková zahrádka, která se stala královstvím obyvatele domova, seniora Jiřího Zítky. Od záhonu pěstovaných bylinek s pečlivým označením, co léčí, odvedl návštěvníky do společenské místnosti, kde se na stole v 25 mističkách nacházel usušený vřes obecný, smetanka lékařská, měsíček oranžový, heřmánek pravý, lípa srdčitá, máta, divizna, kontryhel, sléz lesní, třesalka, řepík lékařský, meduňka, mateřídouška, šalvěj lékařská, přeslička, komonice, dobromysl, listy jahod, malin a ostružiníku, žebříček, podběl, plicník lékařský, petrklíč a jitrocel.

Všechny misky jsou označeny jmenovkami a poznámkami, na jaký neduh se bylinka používá, ale i hodinou (středoevropského času, neb příroda má svá pravidla, která nelze měnit), kdy se mají sbírat.

S podivem nad podrobnými informacemi začíná vyprávění pana Zítky: Před lety jsem onemocněl zánětem průdušek, léky nepomáhaly a stav se zhoršoval. Pomoc jsem našel až v bylinkách. Nyní vyběhnu strmý kopec nad Kerharticemi za 25 minut. Od té doby se mi staly ne koníčkem ale koněm, kdy v okolí musím po nich pátrat jak autem, tak na kole, ale i pěšky po kopcích. Největším problémem je třesalka, která změnou krajiny nenahraditelně mizí. Chloubou je pak na zahrádce pěstovaný pětilistý ženšen, který léčí nejen vnitřní orgány, meningitidu, ale slibuje i nesmrtelnost.” 

Po rozloučení s vůní bylinek byla ještě při venkovním posezení na programu směs nejznámějších písniček v provedení místní kerhartické skupiny Šedousbend. A tak s představou Postavím schody do nebe přišlo rozloučení na cestu domů.

Reklama

Výběr článků

Načítám