Článek
Na začátku Základní trasy se seznámíte s osobností a rodem zakladatele hospitalu Františka Antonína Šporka (1662-1738) a podobiznami příbuzných, hned vzápětí také s modelem kukského údolí a jeho podobou v období vzniku špitálu.
Tahákem tohoto okruhu je cyklus padesáti unikátních maleb Tanec smrti v hlavní chodbě, „osvobozených“ po mnoha desítkách let od nátěru vápna. Autor obrazů, z nichž mnohé působí depresivně až děsivě, není znám - existují ale důkazy, že zadání přišlo od samotného hraběte Šporka v době stavby.
Hlavním poselstvím vzácných maleb je fakt, že smrt si nevybírá a jsme si před ní absolutně všichni rovni, což je také jediná spravedlnost. Přestože na každém obrazu je jiný výjev, mají společnou nit a tou je smrt v podobě bílé smrtky, která si bere něčí život. Je přitom úplně jedno, zda se týká zloděje, starce, blázna, karbaníka nebo urozeného pána či řemeslníka.
V další části prohlídky si lze vychutnat procházku po zrekonstruovaném nádvoří a pohled na sluneční hodiny nad jedním z vchodů. Fasády nyní vizuálně odpovídají stavu na počátku 18. století.
Velkolepě působí lapidárium, v jehož klenutém prostoru ve dvou ucelených řadách "defilují" originály Braunových soch z cyklů Ctnosti a Neřesti i s dvěma Anděli blažené a žalostné smrti. Kopie soch jsou osazeny před hospitálem.
Součástí základního okruhu je také prohlídka trasy Historie lékáren s barokní lékárnou U Granátového jablka z roku 1743, která patří k nejstarším v Čechách. Ze sbírek Národního muzea byl zapůjčen mobiliář lékárny z domu U zlatého lva v Nerudově ulici čp. 219 v Praze z období na pomezí klasicismu a biedermeieru z roku 1821 a velké množství lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren.
Expozice Z apatyky do fabriky je věnována historii výroby léčivých přípravků, a to od období baroka. Jsou zde „mašinky“ na míchání a plnění tub mastmi, výrobu tabletek, jistě zaujme i destilátor a další. Vlastníma rukama si lze vyrobit pilulku, jen pozor - poživatelná nebo dokonce léčivá určitě nebude.
V rámci okruhu Šporkovská hrobka sejdete do klenutého prostoru krypty kostela Nejsvětější Trojice a seznámíte se s příběhem pochovaných členů rodu Šporků, počínaje zakladatelem Kuksu.
Volně přístupná je stylově zrekonstruovaná zahrada s desítkami bylinkových záhonů, které jistě alespoň symbolicky hlídá sám hrabě Špork, hledící na krásný prostor z výšky pískovcového podstavce.
A závěr? Všem, kteří mají (a jistě oprávněně) velká očekávání, z vlastní zkušenosti doporučuji počkat pár týdnů, až si na "zbrusu novém“ Kuksu vše tzv. „sedne“.
Možná pak nebudete muset stát dlouhou frontu pouze k jednomu computeru, který „umí“ tisknout vstupenky, možná se vám dostane ještě více zajímavých informací během prohlídky, možná je už nebude některý z průvodců číst z papíru a možná (spíše zcela určitě) rozkvete zahrada osázená či osetá vším, co je už teď deklarováno, do krásy...
A možná také bude někde k dispozici restaurace nebo občerstvení s dobrou kávou a třeba vyhlášenou trubičkou přímo z Hořic.
Tak na viděnou v Kuksu!
