Článek
Jak jste se ke spolupráci s filmaři dostal?
Jednou se nám objevil ve schránce lístek s informací, že produkce televizního seriálu hledá v této oblasti rodinný dům k natáčení. Ale my jsme na to v první chvíli nereagovali. Jenže pár dnů na to za námi přišla sestra mé ženy, která bydlí jen o ulici níž. Chtěla se s filmaři dohodnout, ale její dům byl pro účely seriálu malý. A tak ji napadlo, že by mohli točit u nás. Na to konto nás propojila se štábem, přišel za námi produkční a dohodli jsme se.
Člověk nemívá filmaře v domě často. Co jste od této zkušenosti očekával?
Doufal jsem, že uvidím trochu toho filmařského řemesla. Sám hraji ochotnické divadlo a říkal jsem si, že vidět filmové herce a vůbec celý štáb v akci, by pro mě mohl být dobrý zážitek.
A naplnilo se toto očekávání?
Musím říct, že u nás doma vládla spokojenost. Byli jsme rádi, že jsme se natáčení mohli zúčastnit. Se všemi ze štábu se nám dobře jednalo.
Kolik lidí se vám nakonec po domě pohybovalo?
Odhaduji kolem čtyřiceti. To se samozřejmě průběžně měnilo, podle potřeb natáčení. Je pravda, že na začátku jsme tak velkou skupinu nečekali, takže to byl trochu šok. Ale pak jsme si zvykli. Byla to fajn parta. Vlastně jsme se cítili jako členové štábu.
Jak baťovský domek zvládal nápor takové skupiny lidí?
Musím samozřejmě přiznat, že v určitých chvílích to u nás vypadalo, jako by tam vybuchla bomba. Ale kluci ze štábu byli neskutečně rychlí. Všechno bylo hned uklizené. Jediné, co se zatím nepodařilo dát do pořádku, je čmouha na podlaze, která vznikla posouváním nábytku. Jeden z kulisáků nám ale nabídl, že to přijde opravit. Po zkušenosti s fungováním tohoto štábu nemám strach, že bychom to brzy nevyřešili.
Mělo pro vás natáčení kromě pohledu do zákulisí i nějaký další přínos?
Určitě. Za pronájem domku jsme dostali od štábu zaplaceno – takříkajíc k naší spokojenosti. Kromě toho jsem si mohl střihnout vlastní malou roli.
Jak jste se k ní dostal?
Když za námi tenkrát přišel produkční z televize, vtipkoval jsem, že bych si mohl v seriálu coby ochotník taky zahrát. Ale nevěřil jsem, že by to mohlo vyjít. Pak za mnou z ničeho nic přišli s tím, že pro mě mají roli pošťáka. Natočení scény trvalo 20–30 minut, ale bylo to parádní. A i za tuto roli jsem dostal honorář.
A co spolupráce s Jurajem Nvotou, režisérem seriálu?
Práce s režisérem byla výborná. Ve filmech jsou režiséři většinou nerváci, ale tento člověk byl velmi příjemný. My jsme se vůbec se členy štábu hodně skamarádili. V průběhu natáčení jsme chodili na pivo.
Mimochodem, jednomu kolegovi ze štábu jsme s manželkou pomohli sehnat kontakt na jeho bývalou lásku, se kterou se neviděl 35 let. Takže kromě pohledu do zákulisí jsme si z natáčení odnesli i nová kamarádství.
Ulice Příkrá ve Zlíně při natáčení seriálu Kriminálka 5.C.