Článek
O Karnaku by se bezesporu daly napsat celé knihy – průvodce vás zahltí tolika informacemi, že se z nich točí hlava stejně jako z monumentálních staveb, soch a sloupů. A tak se věnujme aspoň základním informacím a několika zajímavostem mezi stovkami dalších.
Karnak leží v oblasti starověkého Vesetu (Théb), tedy dnešního Luxoru. Rozkládá se na ploše více než 800 hektarů a je největším chrámovým komplexem v Egyptě. Jeho nejstarší části pocházejí přibližně z období 2000 let př. n. l. - v té době zde stávaly menší svatyně, výstavba současného chrámu byla zahájena okolo roku 1500 př. n. l., poslední přístavby vznikly v období vlády prvních Ptolemaiovců.
Celý soubor chrámů se skládá ze tří částí. Hlavní část tvoří posvátná zóna zasvěcená bohu Amonovi, směrem na jih se rozkládá posvátná zóna Amonovy manželky Muty a směrem na sever se nachází zóna starého thébského místního boha Montua s hlavou sokola.
Hlavní Amonova část je synonymem pro celý Karnak, a to zejména proto, že dokonale předčí všechny podobné památky v Egyptě. Na komplikovaném půdorysu stojí několik staveb. Při vstupu do chrámu vás vítají řady soch beranů strážících cestu. Na Velkém nádvoří je k vidění pozoruhodná přehlídka nejrůznějších starověkých památek - například svatyně Sethiho I., naproti níž stojí sfinga s tváří Tutanchamona.
K nepřehlédnutelným se řadí rovněž chrám Ramesse III. a nejstarší památkou je osamělý sloup stojící uprostřed náměstí. Jde o pozůstatek stánku, který zde nechal postavit núbijský faraon Taharka z 25. dynastie.
Na prvním nádvoří nelze minout velkou sochu faraona Ramsese II., která se od podobných soch liší tím, že faraon se nechal vyobrazit i se svou manželkou Nefertiti. Přestože se královnám sochy nedělaly, Nefertiti byla tak milovaná, že se s ní faraón nechal zvěčnit. Její pozice je však poněkud ponižující - stojí totiž faraónovi mezi nohama a sahá mu asi ke kolenům.
Hlavní karnacký chrám upoutá především velkou sloupovou síní. Halu s rozlohou téměř 5000 metrů čtverečných zdobí 134 mohutných sloupů v šestnácti řadách. Většina sloupů (celkem 122) vystavěných Setim I. je vysoká deset metrů, prostřední sloupy o průměru tři metry vystavěné Ramessem II. dosahují výšky jedenadvacet metrů. Jejich hlavice v podobě nerozvitého květu papyru mají obvod až patnáct metrů a mohlo by na nich stát najednou padesát lidí. Celý chrám se pyšní bohatou reliéfní výzdobu.
Na dalším nádvoří stojí slavný obelisk královny Hatšepsut, vytesaný z jednoho kusu žuly v lomu u Asuánu a po řece dopravený až sem. Hatšepsut se řadila mezi velké stavitelky. V karnackém komplexu nechala vystavět například také červenou svatyni z málo obvyklé červené žuly, kam byla uložena posvátná bárka Amona-Re.
Komplex v Kanraku měl také své svaté jezero, které bylo 120 metrů dlouhé, a kněží prý v něm vykonávali noční obřady. V blízkosti posvátného jezera leží hrot dalšího obelisku, který se pádem rozlomil. Právě zde najdete na masivním podstavci asi metrového posvátného skarabea. Kolem něj je vydupaná cestička - když jej sedmkrát obejdete, splní se vám prý každé přání.
