Hlavní obsah
Pohled ze Sněžky na Obří důl Foto: Vratislav Konečný

Cesta z Pece přes Sněžku Obřím dolem do Pece dá pořádně zabrat

Nová lanovka na Sněžku je fakt pohodlná, kdo remcá na cenu, má dvě možnosti, jít pěšky, nebo nejet. Cena za ušetřenou námahu se mi zdá adekvátní. Mraky se válely nad Krakonošovými horami, nahoře to fest fičelo. Polská strana měla polojasno, výhled do podhůří byl pěkný. Taki fajny, jak říkají Poláci.

Pohled ze Sněžky na Obří důl Foto: Vratislav Konečný
Cesta z Pece přes Sněžku Obřím dolem do Pece dá pořádně zabrat

Úchvatné bylo pozorovat rychle plynoucí stíny mraků po krajině, připomínalo to zrychlený film.

Teplota nic moc, silný vítr nedovoloval moc dlouhé otálení na vrcholu, pokud nehodláte minout nějaký vysokohorský grošík v občerstvovně. Pak přišla mlha a to už nemá cenu na větrné hůrce otálet.

Do sedla ke Slezskému domu

Sestup do sedla pod Sněžku po vratkých balvanech vyžaduje plnou soustředěnost. Hůlky jsou dobré, ale přidržování se řetězu je jistější. V sedle, kde dříve stála Obří bouda, začíná sestup do Obřího dolu. Pokud přece jen zatoužíte po kávě, pivu, polévce či nějaké polské specialitě, je k dispozici Slezský dům.  

Pak již nastává klesání. V prvních několika stech metrech po obnažených skalních plotnách, občas vám vjede pod nohy nějaký ten potůček, voda tu zurčí téměř všude. Chce to opravdu pevnou obuv, kotníky dostávají zabrat, a pokud máte klouzavé podrážky, tak si užijete. Svalstvo po chvíli začíná bolet. Po pravé straně se vynoří příkré stěny Krakonošovy zahrádky, jejíž hrana se táhne ke Studniční hoře. Přes hranu padá vodopád Úpy, ta pozvolna nabírá přítoky menších potůčků, v Peci už je z ní docela solidní bystřina.

Pozvolna se dostávám k Dixově kříži, správce Obří boudy zahynul v roce 1990 v lavině, nedaleko šumí po  skále vodopády Rudného potoka. Nyní již celkem pohodlná stezka klesá podle bývalé vodárny z roku 1912, ta zásobovala Sněžku vodou. 

Poddolovaná Sněžka

Sněžka je provrtána hornými díly, kutala se zde železná ruda, arsen, měď. Pár štol už je přístupných.

Důl Kovárna je otevřen o prázdninách, podrobnosti o návštěvních hodinách a rezervaci vstupenek je nejlepší zjistit na webu info@veselyvylet.cz., nebo na tel. 499 736 130.

Krátká trasa v podzemí je asi hodinová, dlouhá třikrát delší, v podzemí je zima, tričko vás nezahřeje. Z Pece je to k dolu minimálně hodina a půl.

Nyní jdete již jen lesem s výhledem vpravo, jste na dně Obřího dolu. Levou stěnu tvoří Růžová hora. Míjím kapličku, postavili ji na památku zemřelých v zemní lavině v roce 1897, v zavalených domech zahynulo 7 lidí.

Jedná se sice o frekventovanou cestu, ale lidí moc nepotkáte, na hřebenech je proti tomu tady dole nával. Na dně Obřáku uvidíte pozůstatky výsypek vyrubané horniny.

Pec téměř nadohled

Asi po dvou kilometrech se dostanete na rozcestí Obřího dolu, je zde odbočka do Modrého dolu.

A už se blíží Pec, informační středisko nedaleko dolní stanice lanovky a ohyzdný prst hotelu Horizont. Příhodný název pro monstrum, které se nedá přehlédnout ani vertikálně.

Protože jsem si cestu vychutnával, zabrala mi od sedla pod Sněžkou zhruba  4 hodiny.

www.pecpodsnezkou.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků