Článek
Trocha Boha
Boží kameny u Strakonic jsou prý nabíjecím místem. Zato čertovin jsou v tuzemsku desítky.
Hodně pekelníka
Nejvíce je u nás Čertových kamenů, těch jsem napočítal 53, ale u každého pojmu se mohu v počtu mýlit. Je to u čerta těžké počítání.
Čert je zastoupen téměř v každé pohádce jako svůdník a pokušitel, ale český čert je v podstatě trouba. Dá se s ním vždy orat, platí na něj nesčetně různých zaříkávadel, posvěcených předmětů, nejčastěji se zažehnává křížem. Vždy a něj platí, jak v zimním, tak i v letním čase kohout. Proto je i na střeše největšího našeho svatostánku, katedrály svatého Víta.
Má přehled o všech letících i šourajících se čertech. Vít patří spolu se svatými Václavem a Vojtěchem mezi zemské světce.
Čert je figura vlastní Slovanům, západní křesťanská civilizace přinesla Ďábla, a to sem nebudeme tahat božstva Egypta, Mezopotámie, Indie.
V českých zemích a ve Slezsku si lidé o čertech vyprávěli, že jsou pyšní andělé, kteří byli spolu se svým vůdcem archandělem Luciferem svrženi do pekla.
Připomínky rohatého
Jenže než zapadli pod zem, dotkli se někde nějakého místa a hned tu máme Čertovy kameny, díry, kopce…
Je zajímavé, jak se mění jejich viditelné znaky. Podzemní čerti mají rohy, ocas, kopyta a ti, kteří dopadli do vody, se změnili ve vodníky.
Čertovy kameny najdeme například na Týřově, v Tupadlech, Doksech, Borotíně, Klášterci nad Ohří, Žižkovech…
Stopy po pekelníkovi, otisky kopyt, zadku najdeme v 27 případech – Humpolec, Jeseník, Karlovy Vary, Počátky, Telč, Železná Ruda…
Čertova brázda je zmíněna ve 12 případech, nejznámější je ta u Sázavy. Tu měl vyorat s ďáblem svatý Prokop, široký dvacetikilometrový příkop je dohadem mnoha vědců i nevědců. Orba čertem byla oblíbeným církevním námětem.
Další brázda je situována u Hluboké, Frýdlantu, Lázní Bělohrad, Obděnic, Lukavce, Písku, Postřelmova...
Čertův hrad nebo hrádek je zmiňován 6krát.
Čerti měli za úkol stavět. S mosty či branami se setkáváme 10krát, zeď budoval také 6krát, nejznámější je na úbočí Ještědu.
Proslulá kamenná Čertova stěna je po Lipnem. Proslulá je i stejnojmenná opera.
Čertovy kopce jsou u nás v 8 místech – Koberovy, Malé Svatoňovice, Štramberk, Zebín…
V Myslívi u Klatov mají Čertovu studánku.
Na Šumavě najdeme ledovcové Čertovo jezero.
Ve skalách na Ostaši dokonce Čertovo auto.
S pánem čertem!
V Tupadlech vytesal sochař Levý do pískovce obří Čertovy hlavy a u Jindřichova Hradce je v lesích skála Ďáblova prdel. S pánem čertem! vás pozdraví v Muzeu čertů v Úštěku.
Říká se Neber slovo boží nadarmo.
Ani ďáblovo či čertovo jméno se nesmělo beztrestně vyslovovat. Proto se používal jeho opis - čermák, čerchman(t), červ, nedobrý, ďas, diblík, čmert, rohatý...
A kde nestačil sám čert, tam nastrčil ženskou.
