Hlavní obsah

Byl jsem zavlečen k divadlu, takže teď radostně předstírám herectví, říká známý bavič Ivo Šmoldas

Novinky, Hana Jakubčíková Sádlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Uznávaný český filozof Ivo Šmoldas už léta baví lidi svým suchým humorem. Ve čtvrtek 21. listopadu zavítá se svým kočovným divadlem do Klatov, kde na prknech Stálé divadelní scény od 19.30 hodin vystoupí v úspěšné mrazivé komedii Když se zhasne. S Ivo Šmoldasem přinášíme rozhovor.

Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Uznávaný český filozof Ivo Šmoldas 21. listopadu zavítá do klatovského divadla, kde vystoupí v komedii KDYŽ SE ZHASNE

Článek

Do toho, čemu se říká showbyznys, vás údajně kolem roku 2000 zavlekla Halina Pawlowská, když vás pozvala do Banánových rybiček. Je těžké v dnešní době dělat humor? 

Jak pro koho. Někdy to je fuška, někdy to jde snadno, ale copak humor. Děsné je třeba dělat satiru, zvláště tu politickou, protože v situaci, kdy se politici svými výkony účinně parodují sami, si jako satirik už ani neškrtnete…

Na kontě máte několik knih. Z posledních jmenujme dvě knihy fejetonů a glos Co Vy na to, pane Šmoldasi? Pracujete na nějaké další?

Jsou to, pravda, mé poslední knihy, ale svým způsobem zároveň i první. Už je to hodně dávno, v roce 1988, co jsem vydal sbírku veršů Zimní srst. A u toho mělo i zůstat, neb po dlouhých letech práce v nakladatelství dospěl jsem k přesvědčení, že každý autor by se měl omezit jen na jednu jedinou knihu, tu nejlepší. To aby nezahlcoval trh a nedělal žactvu rotyku v dějinách písemnictví. Že jsem sám tuhle zásadu nedodržel, přihodilo se vlastně omylem. Glosy shrnuté ve dvou svazcích Co Vy na to, pane Šmoldasi, pro tištěné vydání zamýšleny nebyly. Skoro čtyři roky jsem je pravidelně pronášel na vlnách tehdy ještě předbabišovského Rádia Impuls, a tak měly jen proletět rozhlasovým éterem a zmizet. Do vázaných hřbetů je tehdy vehnal zájem ctěného publika. A přispěla k tomu i má lakota. Slibuju ale, že víc knih už nebude, snad…

Co byste ještě chtěl jako známý glosátor a bavič dokázat? Máte nějaký sen, který byste si chtěl splnit?  

Cíle si nekladu a o životních snech neblouzním. Dnes všichni přijímají „výzvy" a někam „se posouvají". Já se nikam posouvat nechci. Jsem rád tam, kde jsem, a beru to, co mi osud přihraje. Zrovna před pár lety se mi stala věc, kterou bych od sebe nečekal. Byl jsem zavlečen k divadlu, takže teď radostně předstírám herectví. Pletu se na jevišti pod nohy skutečným hercům a mám z toho stařeckou potěchu. Mám-li si něco přát, pak abych si ještě chvíli pamatoval texty, protože okna již začínají přicházet…

Prozradíte, v čem působíte? 

Účinkuju dokonce ve dvou zájezdových komediích. Ligu proti nevěře, slavnou komedii Zdeňka Podskalského, ve které kdysi excelovali Vlastimil Brodský, Jana Brejchová a Jiřina Jirásková, už hrajeme asi čtyři roky ve složení Míša Kuklová, Veronika Arichteva a já. Druhá „mrazivá" komedie se jmenuje Když se zhasne a je dílem Michaely Doleželové a Romana Vencla. V ní s námi kromě Míši Kuklové a Lukáše Langmajera hrála i Miluška Bittnerová, jenže té se paralelně přihodilo těhotenství, následně vydala světu robě a teď se zabývá onačejšími věcmi, než jsou divadelní prkna. Takže na její místo nastoupila Světlana Nálepková v alternaci s Jitkou Asterovou.

Nadto se objevuju ještě v jednom satirickém kabaretu divadla SemTamFór. V Praze hráváme v Rock Café na Národní třídě. Jmenuje se to Republiko má středisková aneb Lukrativní nejistota. Dělám tam jakéhosi průvodce dějem, kdežto hlavní postavou celé taškařice je Jan Žižka, pravý to zeman (nebo Zeman?)...

Reklama

Výběr článků

Načítám