Hlavní obsah
Na pochodu Brontosauřími šlápotami čekala na účastníky řada překvapení a nejen na ně. Foto: Stanislava Dvořáková

Brontosauří šlápoty nevedly růžovým sadem

Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Ústí nad Orlicí tradičně připravila na 1. květen pochod okolím města za účelem poznání přírody, zdravého životního stylu i prověření fyzické kondice.

Na pochodu Brontosauřími šlápotami čekala na účastníky řada překvapení a nejen na ně. Foto: Stanislava Dvořáková
Brontosauří šlápoty nevedly růžovým sadem

Na 430 účastníků, zejména celých mladých rodin včetně malých čtyřnohých mazlíčků i velkých hlídačů, se vydalo na trasu pochodu nazvaného Brontosauří šlápoty, který svou náročností si s putováním těchto pravěkých tvorů příliš nezadal.

Však tuto trasu vymýšleli mladí ochranáři od zimy a čtyři zdatní členové ji po dva dny značili. Na organizační činnosti se podílelo dalších 13 členů s pomocí 17 dětí z 9. ročníku ZŠ Bratří Čapků. Jménem všech účastníků pěkné akce nutno konstatovat, že tito mladí lidé odvedli opravdu vynikající práci.

Okolí Ústí nad Orlicí, považované za předhůří Orlických hor, je typické kopcovitým terénem, což se podepsalo na fyzické náročnosti trati. Od úvodní idylické procházky rozkvetlou loukou, bohatě lemovanou kvetoucími keři a různými stromy, následovala náročná cesta lesem s kopce do kopce i cestou necestou, kdy prudká stráň s pařezy nebyla výjimkou.

Zdravý pohyb ve svěžím raním větříku, stínem lesa i na pálícím odpoledním slunci byl vyvážen produkty zdravé výživy a občerstvením šťávami z rakytníku, jablek a červené řepy.

Nebylo ani zapomenuto na ověření získaných znalostí o přírodě a na jejich rozšíření. Úkolů bylo několik. V průběhu celé trasy se musely zodpovědět otázky na čtrnácti cedulích umístěných na stromech. Hned první určit stopy zvěře nebyla pro mnohé nejjednodušší, znalost hmyzu, zvěře, listů a plodů byla samozřejmostí. Navíc bylo třeba naučit se dobře pozorovat okolí a najít umístěné kartičky s písmeny do výsledné pexeso-tajenky.

Dalším úkolem bylo vyzkoušení obratnosti v lesním terénu a následné projití 100metrovým úsekem a vyhledání dvanácti ukrytých maket zvířátek s určením jejich názvu. To, že umístěná zvířata vypadala jako živá, dosvědčil svým chováním psí doprovod, který nechtěl pochopit svého pána, že tuto lišku pronásledovat nemůže. Mimo místní fauny se mohly nejmenší děti seznámit s cizokrajnými zvířaty, kdy se v umných skrýších dala najít opice i krokodýl.

Na tento úsek lesa navazoval další, kde bylo naopak úkolem najít předměty, které do lesa nepatří a jsou lidmi odkládány do míst rušících krásu i užití přírody.

Únava se pomalu začala podepisovat na rychlosti pochodu a tak s úlevou byl přivítán poslední úkol, a to hodit šišku do vyznačeného kruhu a určit několik druhů v okolí se vyskytujících rostlin, fialkami počínaje a kopřivou konče.

Poté cesta desetikilometrové túry vyusťující z lesa otevřela pohled na osadu Černovír, kde na hřišti tělocvičny byl cíl. Zde si každý mohl zkontrolovat správnost odpovědí a znění tajenky, která dokumentovala náročnost trasy: Pokud čtete tajenku, je to dobré znamení, že jste v cíli pochodu příjemně znaveni.

Odměnou za zdolané útrapy a nástrahy kladené během pochodu bylo získání účastnického listu a doplnění kalorií v podobě tekutého diplomu, který představovala lahev Radegastu. Jako doplněk bylo možné si opéci špekáček na připraveném ohništi a oddat se odpočinku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků