Článek
Největším problémem nádraží u Grandu je jeho nedostatečná velikost a z toho vyplývající přetíženost. Jeho autor by se asi podivil, jak dnes vypadá. Už při realizaci v letech 1949-1951 byl původní návrh značně omezen a vzniklo tak vlastně jen jeho torzo. Autobusy tehdy stály šikmo k nástupišti, a ne podélně a ve dvou řadách, jako dnes.
Podle Dopravního podniku města Brna, který nádraží spravuje, je jeho vytíženost téměř 100 procent. Ve špičce je to opravdu neuvěřitelný pohled. Autobusy stojí ve dvou řadách a cestující s obtížemi hledají, kam který jede a který odkud přijel. Řidiči osobních aut čekající na svoje rodinné příslušníky rovněž občas vytvoří i druhou řadu, takže se z té první nedá vyjet.
Pomohlo by asi rozšíření, ale o tom nikdo ani neuvažuje. Zato by v budoucnu mělo přibýt zázemí pro cestující, jako čekárna, WC a navíc i komerční prostory, vše za 10 miliónů korun. Pomohlo by i přemístění některých linek na Zvonařku, ale tam se nikomu z provozovatelů nechce pro nevýhodnou polohu.
ÚAN Zvonařka provozuje Tourbus a. s., funguje od roku 1978 a jeho vytíženost je kolem 72 procent, což představuje 992 autobusů denně (u nádraží u Grandu je to 160). Kromě větší vzdálenosti od centra a vlakového nádraží chybí i bezprostřední napojení na městskou hromadnou dopravu. A pokud tam chce někdo přivést někoho autem, nemá kde zastavit.
Budovatelé Zvonařky měli zřejmě velké oči, protože původní nádraží bylo asi dvakrát větší, než to dnešní. Jako vzpomínka na staré časy zůstalo dosud v této nevyužívané části areálu několik nástupišť zarůstajících plevelem a s rezavějícím zábradlím.
Provozovatelé obou nádraží slibují zlepšení, ale v obou případech je záměr teprve ve fázi přípravy projektu. Na Zvonařce by měla vzniknout nová odbavovací hala, parkoviště pro auta a informační systém pro cestující. Kdy se s modernizací začne, není zatím známo. Takže nezbývá, než doufat a vydržet.
