Článek
Zapomenutá doba? Tak lze charakterizovat staré věci, na které zůstaly jen vzpomínky. K nim se řadí i budova bývalé Perly-úpravny, jejímž současným správcem je pouze neúprosně ubíhající čas. Odcházejí i pamětníci a s nimi všechny vizuální představy, kdy svědkem zůstává jen psané slovo.
Město Ústí nad Orlicí nemá zámek ani hrad, a přesto věkem poznamenaná budova průmyslové slávy minulého století může svým opuštěným prostředím s bizarní mozaikou působící věčnosti nahradit tajemství minulé doby.
Této skutečnosti využívá výstava Mish Mash, která navíc vrací život zapomenutým vyřazeným věcem, návštěvníkům umožňuje vrátit se zpět do doby před mnoha lety a mladé generaci představit svůj pohled na svět.
Fotografie, kresby, malbu a drobnou sochařinu představují téměř dvě desítky tvůrců s konfrontací barvou a tvary vytvořenými věkem na opadající omítce dodávající pocitu tajemna a nenávratna.
Minulost je zobrazena v tématice staré Ústí pomocí kaligrafických fixů, další projekt District, který kombinuje fashion a dokumentární fotografie spolu se street fotografiemi vrací obraz do současnosti.
Do protikladu je pak současnost s nástinem budoucnosti postavena v podání kolekce fotografií účesů předního kadeřníka, projektem Malované Pixely, tvůrcem oděvní značky až po tvorbu publicistky a moderátorky pořadu Replay na Prima Cool Alžběty Trojanové, jedné z nejvýraznějších osob na poli české herní scény.
Uvedeny jsou i písemné texty z připravovaného románu Nebe Nebo, z popisu hrůz zatopené Perly a jejího okolí vlnou vysokou 2 metry v knize A Orlice nebyla tichá a produkčního Divišova divadla v Žamberku, který věří v duši uvnitř zrcadla, pospolitost vesmíru a rád by vydal pohádku.
Výstava je výjimečná navíc vernisáží s uvedením praktických ukázek, kdy svist roztočených plastových trubic na elektrické vedení navodil zvuk pracovního dění. Denisa Langrová, studentka VŠUP v Praze, pak představila úpravnu v procesu barvení, praní a sušení. Na 12 věšácích obalených nabarvenými látkami, kde černá je odkazem ponurého stavu objektu, poté praním tuto látku oživila stejně jako výstava tento prostor.
Z pohledu na malířský stojan, kde kreslila Violet Nikol, vystupují protichůdné motivy ukazující bizarnost i harmonii. Není to horor, jen důkaz zákonů přírody - Skeletons & Flowers.
Třetí ukázkou byly hrátky s fyzikálními zákony Lukáše Málka, strojního inženýra, současného konstruktéra kolejových vozidel, studujícího filosofii. Věnuje se ergonomii a průmyslovému designu, kde dokazuje, že věda a technologie jdou s uměním ruku v ruce.
Poslední pohled patří prostoru rozlehlého sálu, kterému vévodí stolek s miskami obklopený nezvyklými židlemi, jako by byl připraven k zasednutí královské hostiny barokní doby. Veškerému tomuto inventáři, který je zároveň součástí One Two Baru v Praze, z vyhozených věcí vrátil život umělecký kovář Adam Langr. Výstavu pak doprovází z odpadu povstalý dravý pták a tři roboti doby budoucí.
Výstavu lze ještě navštívit až do soboty 7. července od 16 do 19 hodin.
