Hlavní obsah

Barokní Vrtbovská zahrada: oáza klidu v centru Prahy

Novinky, Dana Ehlová

Na svahu Petřína se za zdmi Vrtbovského paláce v Karmelitské ulici ukrývá jedna z nejkrásnějších barokních zahrad v Evropě – oáza klidu uprostřed rušného centra naší metropole.

Foto: Dana Ehlová

Projdete-li nenápadným vchodem domu, objevíte díky vyhlídkové terase překrásné pohledy na chrám sv. Mikuláše nebo panorama Pražského hradu.

Článek

Projdete-li nenápadným vchodem domu v Karmelitské ulici, jen kousek od Malostranského náměstí, objevíte díky vyhlídkové zahradní terase překrásné pohledy na chrám sv. Mikuláše, panorama Pražského hradu a na straně druhé na věž s lodí kostela Panny Marie Vítězné.

Rozlohou patří Vrtbovská zahrada spíše mezi menší zahrady, originalitou architektonického řešení nepravidelného prostoru ve svahu i uměleckou a historickou hodnotou výzdoby však dosahuje evropského významu.

Byla vybudována podle návrhu českého barokního architekta Františka Maxmiliana Kaňky v místech bývalé vinice v letech 1715 až 1720 pro Jana Josefa hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího Pražského hradu.

Budoucí majitel měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, a tak jakmile vstoupíte, zaujme vás zahrada nejen svým architektonickým ztvárněním a rozčleněním do několika teras, ale také řadou zajímavých soch od Matyáše Bernarda Brauna nebo freskou Venuše pocházející od Václava Vavřince Rainiera.

Vrtbové drželi palác s přilehlou zahradou až do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada Jan Mayer. V té době došlo k přestavbě paláce podle plánů dvorního stavitele Josefa Zobela, která se však zahrady nedotkla. Od roku 1807 byl objekt v držení lazaretu na Karlově.

K celkové úpravě paláce i s barokní zahradou ve stylu klasicismu došlo kolem roku 1845, kdy byl vyměněn také rostlinný pokryv. V průběhu této přestavby se pravděpodobně objevila i malá vyhlídka na střeše v nejvyšším místě zahrady. Tehdy vznikly na předělu mezi spodním a středním patrem empírové přístavky, kde v letech 1886–1889 bydlel a působil malíř Mikoláš Aleš, který zde našel inspiraci.

Ve druhé polovině 20. století nebyla zahrada pravidelně udržována. První větší rekonstrukce se realizovala až v 50. letech, další následovala v roce 1987. V roce 1958 se palác se zahradou dostal na seznam kulturních památek.

Po poslední rekonstrukci podle projektu architekta Ivana Březiny a zahradního architekta Václava Weinfurtera, uskutečněné v letech 1990–1998, během níž se obnovily mimo jiné fasády, rozvody, schodiště a drobné dekorace, zhotovily kopie Braunových soch a provedla kompletní výměna rostlinstva, byla Vrtbovská zahrada 3. června 1998 slavnostně otevřena pro veřejnost.

Za návštěvu a obdiv stojí tento krásný prostor uprostřed Prahy v kterémkoliv ročním období.

Reklama

Výběr článků

Načítám