Článek
Označení části města Malé Benátky se traduje z poloviny 19. století, kdy se v turistickém průvodci objevila řečnická otázka, zda se snad návštěvník nenachází „ve městě lodníků Benátkách?“
Na tuto repliku později navázal 1879 bavorský král Max II. slovy o svých "bavorských Benátkách."
Ujalo se to a trvá to dodnes, je to bezplatná reklama, pro město, které ji snad ani nepotřebuje. Právem je zasáno na Listině UNESCO.
Když tu pořvával Divoký Baptista
Na pravém břehu Regnitze stojí řada hrázděných domů táhnoucí se k bývalým městským jatkám, vykládacím jeřábům a skvostné radnici. Domy jsou to architektonicky ukázkové, tmavé trámoví spojené se zdivem. Bydleli tu lodníci a rybáři. Informační tabule na břehu řeky doplní vzdělání, cože se tu před léty na vodě a kolem ní dělo. Jak se tahaly na provazech lodě proti proudu pomocí koní – odtud vodácký termín koníčkování.
Nejvíce úcty bamberských šífařů požíval Baptist Ferdinand Messerschmit zvaný Wilde Baptist. Otce známého konstruktéra letadel Willyho Messerschmita bylo slyšet zdálky, řval prý na vozy v zápřahu jako divoký tur. Lodní doprava je tu stále, jen moderní, na okraji města najdete moderní přístav, šífy jezdí kanálem Mohan - Dunaj.
Radnice z trucu
Termín skvostná je možná pro radnici málo. Zbudovali ji měšťané na ostrůvku, protože jim vládnoucí biskup odmítl poskytnout půdu.
Původně gotická stavba z počátku 2. poloviny 15. století byla po zhruba 300 letech renesančně zvelebena, ze tří stran ji zdobí obrovské fresky Johanna Anwandera, z čelní, přítokové strany je k ní „přilepen“ Häuslein, hrázděný domek městské stráže z roku 1688.
Biskupství pomohlo městu k rozvoji
Bamberk založili Babenberkové jako osadu kolem hradu, když zde ještě v roce 1007 vzniklo i biskupství, bylo o město postaráno.
Právě církevní moc, zde spojená se světskou, udělala z Bamberku sídlo moci v Horních Frankách. Město prosperovalo a zachovalo si i v současnosti svou historickou tvář, nic se bezhlavě nebouralo.
Sláva falickému chřestu
Bamberk je i městem zahrad, zelinářských i ovocných, zdejší, chřest, špargl nabízejí ve většině restaurací, s pivem je vynikající. Tuto u nás kdysi velmi oblíbenou zeleninu, kterou komunisté nazvali buržoazní plodinou a její pěstování stáhli na minimum, Bavoři konzumují ve velkém. Ve velkém se pěstoval na Mělnicku. Má velmi pozitivní zdravotní účinky, doporučuje se při vysokém tlaku, při urologických potížích.
Milenka francouzského panovníka Ludvíka XV. Madame de Pompadour, milenka Ludvíka XV., pořádala obří hostiny, na nichž nesměly „points d’amour“ - neboli „špičky lásky“ chybět. Špička chřestu, jež má nejlepší konzistenci a nejsilnější i nejlepší chuť, připomíná falus.
Jeden z bamberských kostelů má podobnou věž, říká se, že byla postavena právě jako díkuvzdání chřestu.
