Článek
Dlouhá Třebová se nachází v údolí Orlického podhůří mezi městy Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou. Po výstupu na docela strmý kopec nad obcí se před zraky návštěvníka rozprostře rozsáhlá pláň přímo stvořená pro volný výběh koní. Snad i tato přírodní scenerie přivedla manžele Kašparovi na myšlenku založit zde hřebčín.
Tak 9. května 2005 manželé Radek a Lenka Kašparovi v Dlouhé Třebové, Na Kopci, zakládají hřebčín se zaměřením na chov velšského pony s úmyslem vyšlechtění co nejkvalitnějšího potomstva. Brzy poznávají vynikající charakter, líbivý exteriér a ochotu k práci tohoto plemene, a protože kůň je zvíře chytré a učenlivé, rozšiřují záměr chovu o další činnosti.
Na základě zájmu veřejnosti jsou pořádány první jezdecké lekce a tak postupně vzniká vedle jednorázových projížděk Pony klub pro děti od 5 let, kde se učí vztahu k přírodě a zvířatům, počínaje péči o koně až po techniku jízdy, dále přípravný jezdecký Pony klub až po jezdecký oddíl, v kterém jsou soustředěni pokročilí jezdci pro účast na závodech a výstavách.
Seznámení s historií pak tvořilo úvod nástupu členů hřebčína Karlen a jeho hostů na slavnostním odpoledni k 10. výročí založení s názvem Ze sedla vidíš mnohem dál, které bylo již třetím veřejným vystoupením. K dosavadním úspěchům a mnoha zdaru do dalších let popřál i starosta obce Dlouhá Třebová Jaroslav Kašpar.
Poté následovala přehlídka koní, účastníků dalšího programu. Po parkurovém prostranství prošly klisny Apollon Celebration (šampionka pony klisen SR a ČR), Moorkieker Harebell (nejlepší klisna Německa i ČR), plemenný hřebec Moorkieker Gawain (šampion Evropy), mladí hřebci Karlen Hemingway, Karlen Churchill a další.
Největší pozornost byla věnována nejmenšímu pony Pepsi a největšímu belgickému plnokrevníkovi Aronovi, kteří se stali modely soutěže o odhad jejich páskové míry, kdy cenou pro vítěze byla projížďka v kočáře.
Naposled byla přivedena tři hříbátka na provedení ceremoniálu poděkování za dar stvoření. Jen to kropení člověčím šampaňským nebylo u nich přijato s nadšením, ale ve smyslu, kdo uteče, tak vyhraje. Po improvizované mezihře na honěnou program již pokračoval v precizně nacvičených ukázkách.
Dvě vystoupení byla věnována drezuře, a to Pas de Deux aneb jízda Napoleonů a Čtverylce velšských a plnokrevných koní v černobílé kostýmové kombinaci v choreografii celého týmu hřebčína.
Další program tvořily exhibiční parkurové soutěže. V dětské soutěži bylo úkolem přenesení ohlávky, průjezd vymezenou dráhou, vhození míčku do kyblíku a rytmické vysedávání v klusu koně.
Obtížnější ukázkou byl přeskokový parkur a nejnáročnější vozatajský parkur jedno a dvojspřežení, kdy musely vozy projet dráhou mezi rozestavěnými barely a dalšími překážkami, kde nesměly shodit kužele s míčky. Rozhodující byly trestné body a čas.
Po skončení programu byly na řadě projížďky zájemců na koni i v kočáře. Pro děti je navíc připravena další akce, a to v podobě prázdninových příměstských táborů.
