Jak se slaví Vánoce ve světě

Ve Francii nosí dárky Pére Noel - starý vousatý muž, který dostává od dětí dopisy a podobně jako Santa Claus létá na saních se soby. Nedává dárky pod stromeček, ale ukrývá je na nejrůznějších místech v bytě.

Nejdůležitější dekorací je vánoční stromek, nejčastěji jedlička. Tradičním vánočním pokrmem je krůta s lanýžovou či kaštanovou omáčkou, ale podávají se i žabí stehýnka, pečená šunka, husí játra, ústřice, sýry a samozřejmě dobré víno. Večeře trvá velmi dlouho, a proto i nadílka, která následuje, začíná mnohdy až pozdě večer.

Stejně jako u nás jsou i Vánoce v Belgii a v Nizozemsku především obdobím, kdy se setkávají celé rodiny a přátelé. Hodné děti dostávají dárky už na svátek svatého Mikuláše od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Těm zlobivým se pohrozí, že je odnese Černý Petr.

V posledních letech se i zde objevuje Santa Klaus či Pére Noel, kteří nadělují dárky pod vánoční stromeček nebo do punčoch zavěšených na krbu. Samotný Štědrý den je ale zde běžným pracovním dnem.

O Vánocích se zde konzumují většinou ryby, mořské plody a krocan. Tradiční pochoutkou na vánočním stole je tzv. vánoční poleno. Je to měkká roláda plněná krémem a zdobená čokoládou tak, aby připomínala poleno.

V Anglii děti na Štědrý den věší ke krbu punčochu. V noci před Božím hodem se k nim krbem spustí Father Christmas (Duch Vánoc) a naplní punčochu dárky. Father Christmas je velmi podobný Santa Clausovi.

Angličané velmi rádi zdobí domy a nad dveře zavěšují jmelí, pod kterým se líbají. Tradičním pokrmem je krocan s kaštanovou nádivkou, podává se s pečenými bramborami, zeleninou a brusinkovou omáčkou. Tradičním pokrmem je i vánoční pudink, který se připravuje dlouho před Vánoci a připomíná bábovku (obsahuje ale velké množství alkoholu). Většinou se podává s koňakem nebo punčem.

Ve Španělsku se Vánoce slaví v náboženském duchu. Štědrý den La Noche Buena (Dobrá noc) se slaví celý den. K večeři se podává kachna, jehněčí maso nebo různé druhy ryb. Typickou sladkou pochoutkou je turrón (podobný chalvě), marcipánové figurky a polvorones (sádlové cukroví se skořicí a mandlemi).

Největší mše probíhá 25. prosince či 1. a 6. ledna. Dárky přivážejí dětem Tři králové až 6. ledna. Novodobou událostí bývá Vánoční loterie, která funguje již od roku 1763.

Vánoční svátky zde začínají většinou až na Boží hod, kdy se po slavném papežově požehnání sejde široká rodina ke slavností hostině. Jen v některých oblastech se lidé scházejí již 24. prosince.

Hlavními pokrmy se liší podle regionů. Někde si lidé dopřávají jehněčí s rozmarýnovými bramborami, jinde artyčoky či mořské ryby. Typickou sladkou pochoutkou je panettone, vánoční bábovka s rozinkami a kandovaným ovocem.

V některých částech dárky nosí La Befana, hodná, ale škaredá čarodějnice, která 6. ledna sestoupí komínem do domů a nechá tam dětem balíčky. Befana dle pověsti nesla Ježíškovi do Betléma dárky, ale protože přišla pozdě, Ježíška už tam nenašla, dárky ale nosí dodnes.

V dalších částech Itálie nosí dárky Babbo Natale, který jezdí na saních se sobím spřežením, a to už 24. prosince. S rozbalováním dárků se buď čeká do půlnoci, nebo je děti najdou až druhý den u jesliček či pod stromečkem. Po snídani pak chodí většinou rodina do kostela.

Hlavním symbolem italských Vánoc jsou jesličky. Rodinné betlémy se pak obvykle dědí z generace na generaci.

Vánoce ve Švédsku se nazývají Jul a začínají už 13. prosince na svatou Lucii. U nich tento svátek připomíná spíše našeho Mikuláše. Lidé se převlékají za anděly, na hlavách mají korunu s hořícími svíčkami a nadělují dětem cukroví.

Dárky na Štědrý den naděluje po štědrovečerní večeři shrbený dědeček - Vánoční muž Jultomten, kterého doprovázejí vánoční skřítci Julnissary a někdy také kozel Jullbock, který má na zádech dárečky. Kozel je tradiční vánoční ozdobou. Maličcí slamění kozli se věší na stromeček, velcí zdobí vchody domů. Na Tři krále se figurky symbolicky házejí do ohně.

Na dárky se místo jména obdarovaného často píšou verše charakterizující danou osobu. Kdo se v popisu pozná, musí se přihlásit.

Svátečním pokrmem bývá sušená treska s bílou omáčkou či kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Oblíbené jsou vařené fazole se slaninou a cibulí či malé klobásky.

Na Ukrajině používá většina věřících juliánský kalendář, který je proti tomu gregoriánskému zpožděn o 13 dnů. Vánoční stromek se tak dříve strojil až odpoledne 6. ledna, kdy dle jejich kalendáře začínají svátky. Dnes se obvykle zdobí s předstihem již na Nový rok, kdy se také rozdávají dárky.

Na Svatý večer 6. ledna se lidé sejdou u Svaté večeře, o které se podává tradičně 12 jídel, která symbolizují 12 apoštolů. Všechna jídla jsou postní, tedy bezmasá.

Hlavním pokrmem je kuťa (med, pšenice, mák), dále se připravují lívance, houbový boršč či pirohy. Večeře trvá obvykle až několik hodin. Po večeři následuje koleda. Oslavy pokračují i následující dny - 7. ledna se slaví narození Krista, 8. ledna svátek Panny Marie, 9. ledna svátek svatého Štěpána, 13. ledna Štědrý večer, kdy se koná další večeře, 14. ledna se pořádá zabijačka a vánoční svátky končí 19. ledna svátkem Jana Křtitele, kdy se světí voda.

Vánoce byly v Rusku zakázány v roce 1918, proto většina Rusů slaví Nový rok s dárky od Dědy Mráze, který cestuje z Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku.

Tradičním jídlem jsou plněné taštičky se zelím a houbami, vepřová pečeně s křenem a oblíbeným sladkým pokrmem je bula (obilná kaše s medem, rozinkami, ořechy a mákem).

Vánoční stromek se nazývá „jolka”. Třicátého prvního prosince se sejde celá rodina a vyměňují si dárky. O půlnoci jdou do ulic vítat Nový rok.

V poslední době se ale někteří Rusové vrací k pravoslavným Vánocům (Roždětsvo).

Indové převzali vánoční tradice od Britů - 25. prosince bývá v Indii velké horko, proto výzdoba působí dost nepatřičně. Nicméně Indové pořádají různé festivaly, na kterých zpívají koledy a rozdávají dárky. Oblíbenou tradicí je pečení koláčů. Na Boží hod se koná obřad „méla”, kdy jsou před kostely postaveny betlémy s Jezulátkem. Večer bývá tradičně zakončen ohňostrojem.

Na Filipínách žije asi 90 % křesťanů, Vánoce se zde tak slaví ve velkém stylu. Již od podzimu se zde prodávají vánoční stromečky a Filipínci soupeří o nejkrásnější vánoční výzdobu. Děti si doma věší punčochy se svým jménem, v nichž druhý den najdou dárky. Tradičním vánočním pokrmem je bumbong - sladká, lepivá rýže v ruličkách z bambusu, která je symbolem rodinné soudržnosti.

Dárky zde nosí Santa Claus, který žije na severním pólu, kde má továrnu na hračky. V noci 24. prosince se vydává na saních se sobím spřežením na dlouhou cestu. Navštíví všechny domy, sestoupí komínem dovnitř a do připravených punčoch nadělí dárky. Dárky děti rozbalují ráno 25. prosince a Santovi jako odměnu nechávají mléko a sušenky na krbové římse, spolu s mrkvemi pro jeho devět sobů.

K tradičním pokrmům patří pečený krocan s nádivkou. V některých oblastech je ale krocan nahrazován jiným jídlem, např. lutefiskem, což je speciálně upravená ryba s tuřínem (zejména na středozápadě), nebo masem ze soba, vačice či křepelky, případně pečenou husou, langustou či mořskými plody. Jako příloha se podává kukuřice nebo dýně. Na závěr se servíruje dýňový nebo jablečný koláč, případně sušenky.

Mezi typické vánoční tradice patří bohatá vánoční výzdoba, pořádají se v ní soutěže.

Mexiko je křesťanskou zemí a od 16. prosince se zde každý večer konají „posady”, což jsou průvody se svíčkami, které představují narození Ježíše. Na Štědrý večer (La Noche Buena) se lidé scházejí v kostelech a nosí dárečky Jezulátku v jesličkách. Tradiční událostí je půlnoční mše a ohňostroje po půlnoci.

Typickým mexickým vánočním zvykem je „piňata”. Jedná se o veliký hliněný džbán, který se nazdobí peřím, naplní dárečky a zavěsí ke stropu. Večer se džbán rozbije a děti si mohou vybrat z dárků, co samy chtějí. Předtím ale chodí se svíčkami v rukou po domě, zpívají koledy a klepou na zamčené dveře v domě. Tato tradice připomíná, jak Josef s Marií hledali v Betlémě místo, kam by se uchýlili s novorozeným Ježíškem.

Tradičním pokrmy jsou kukuřičná polévka, tamales (taštičky z kukuřičného těsta plněné masem), rýže, fazole a tortilla s pálivou salsou.

Oslavy trvají až do Tří králů - 5. ledna dávají děti své dopisy s přáními před dům k botám, které naplní senem, které je určeno pro velbloudy tří králů.

Místo jehličnanů zdobí Argentinci palmy či jiné stálezelené stromy. Dárky zde nosí kůň Magio, kterému děti chystají před dům seno a misku s vodou. Naděluje do bot, které si ale děti musí nejprve pořádně vyčistit a pak je připraví pod stromeček nebo k posteli.

Večeře se podává pod širým nebem a hlavním chodem bývá pečený páv nebo selátko. Slavnostní tabule bývá zdobena pavími péry.

Australané díky časovému posunu 11 hodin slaví Vánoce ve světě jako první. Slaví se zde narození Ježíše Krista. Vánoční zvyky jsou převzaté převážně od Britů. Vánoce jsou zde velmi teplé, proto Australané často večeří venku a slavnostním pokrmem bývá kachna, krůta, krocan, různé saláty, zmrzlina a hlavně studené nápoje.

Vše o Vánocích a tradicích v dalších zemích nalezete v knize Vánoce od Jitky Pastýříkové.