Článek
Podle jedné z legend bylo kdysi jmelí stromem, z jehož dřeva Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech jej Římané porazili, aby z něj pro Ježíše zhotovili kříž. Strom pak hanbou seschl do malých keříků a přeměnil se v rostlinu zahrnující lidi kolem sebe dobrem. A stejně jako jsou věřící částečně živi z Kristova těla, i jmelí žije částečně díky jiným stromům.
Věřilo se, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Podle Keltů také zajišťovalo plodnost a odtud plyne tradice líbání pod jmelím.
Polibek pod jmelím
Ve středověku se jmelí používalo i v lidovém léčitelství. Dnes jeho účinků využívá i moderní medicína, a to k výrobě léčiv na aterosklerózu, protože jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév.
Tradiční snítce zavěšené na dveřích či u stropu sluší pentle nebo korálkové řetízky zakončené jednoduchými vánočními ozdobami.
Kde roste
Jmelí roste v korunách opadavých listnatých stromů, přičemž nejčastěji na topolech, lípách, akátu či na jabloních. Na každém stromě, na kterém cizopasí, přitom vypadá jinak. Z lípy bývá placaté, s drobnými listy. Nejhezčí keříky rostou na topolu, bývají to velké, výstavní, trojrozměrné koule.
Tento rostlinný parazit není na svém hostiteli úplně závislý. Fotosyntézou si vytváří živiny, potřebuje tedy pouze vodu a minerály. Jmelí je téměř nezničitelné, umírá až se svým hostitelem. Třeba na cedrech můžeme najít jmelí staré i čtrnáct století.
Semena jmelí rozšiřují ptáci trusem nebo vyvrhnutím z volete spolu s jinými nestrávenými látkami. Ze semene vyroste v květnu klíček, který má jedinou touhu. Musí uniknout slunci a schovat se do štěrbin kůry. Tak setrvá až do příštího roku, kdy z něj opadne obal. Klíček pak začne prorůstat kůrou do dřeva, ze kterého čerpá mízu.
Nejkrásnější keříky jmelí rostou na topolu.
Z pupenu vyrostou v druhém roce pouze dva listy, ve třetím roce pak z každého listu vyraší nová větévka se dvěma listy na koncích. Každý rok přibude lodyze jedno rozvětvení, proto můžeme na Vánoce velmi přesně odhadnout stáří rostliny, kterou máme doma. Květy se objevují ve čtvrtém roce.
Zeleného jmelí je v přírodě jen asi deset až patnáct procent. Málokterý strom totiž dokáže poskytnout tomuto parazitovi tolik mízy, aby si dokázal vyrobit dostatek zeleného chlorofylu. A tak je většina rostlin jmelí žlutozelená. Lidé si myslí, že to je stará rostlina, ale není tomu tak. Je to jeho přirozená barva.
Aby jmelí dlouho vydrželo, je třeba jej buď zavěsit, nebo dát do vázy, ale bez vody.