Hlavní obsah

Třetí adventní neděle je plná symbolů a tradic

Novinky, das

V neděli 11. prosince zapalujeme na adventním věnci již třetí svíčku. Do Vánoc tak zbývají necelé dva týdny. K tomuto času se váže mnoho tradic a pověr, které přežívají po staletí. Spousta z nich už ale také upadla v zapomnění. Naši předci by se jistě divili, jak se mnohé původní tradice Vánoc od dnešního moderního pojetí liší.

Foto: Profimedia.cz

Nastala třetí adventní neděle.

Článek

V prapůvodním pohanském významu byly Vánoce spojovány s oslavami slunovratu a uctíváním "znovuzrození" boha Slunce, ve starém Římě pak boha Saturna. Pozdější křesťanská tradice tyto dny bere jako uctění příchodu (narození) Ježíše Krista Spasitele.

Kvůli snaze připomenout, že smyslem Vánoc není jenom obdarovávání se a honba za dárky, se některé staré zvyky snažíme oživit. I proto, aby se z vánočního času nevytrácela ona poetická symbolika, tajemství a závoj adventního očekávání.

Podívejme se proto na některé tradiční symboly Vánoc a jejich specifický jazyk.

Adventní věnec

Například adventní věnec odkazuje ke kruhu, který je symbolem cyklu života a koloběhu roku. Starý rok končí a nový začíná. Kruh, který nemá konec ani začátek, nám připomíná věčný život a znovuzrození, tedy i zmrtvýchvstání Ježíše Krista o Velikonocích.

Jedná se přitom o mladší vánoční symbol, který se poprvé objevil v Hamburku na počátku 19. století v místním sirotčinci. Byl to zpočátku velký dřevěný kruh s 23 svíčkami, upevněný pod stropem. Dnes čtyři svíčky znázorňují čtyři adventní neděle před Vánocemi.

Vánočka

Tradičním symbolem českých Vánoc je vánočka. Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, tedy oheň (Slunce), vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva copánky se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, tedy k vědění a lásce.

Jablko

Dalším typickým symbolem českých Vánoc je jablko, ze kterého se věštila budoucnost. Všichni známe pověru o tom, že objevíme-li v rozkrojeném jablku o Štědrém dni hvězdu, povede se nám dobře a budeme šťastní a zdraví po celý následující rok. Hvězda je totiž po staletí chápána jako mocná síla, která dokáže ovlivňovat osudy lidí.

Betlémská hvězda

Betlémská hvězda bývá vyobrazena jako kometa, která ukazovala cestu k narozenému Ježíškovi.

Andělé - poslové lásky a dobra

Poprvé se anděl o adventu objevuje 6. prosince v Mikulášově družině a spolu s ním přináší dětem nadílku. Má dlouhé bílé šaty, v rozpuštěných vlasech zlatou čelenku a na zádech sněhobílá křídla. Postavička anděla se upevňuje na betlémy, nad jesličky nebo napodobeninu chléva či jeskyně. Andílci patří ke klasické vánoční výzdobě a nejčastěji se připevňují na větvičky vánočního stromku.

Vánoční stromek

Je považován za původně pohanskou tradici pocházející z rituálu zimního slunovratu, jenž zahrnoval použití stálezelených větví, s ohledem na pohanské uctívání stromu.

Tradice zdobení stromku pochází z území dnešního Německa. Původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které byly po nástupu elektrifikace nahrazeny vánočním osvětlením.

Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a taky podle první zmínky se stromek také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů.

V Česku si poprvé vánoční strom ozdobil v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Betlém neboli jesličky

Zobrazuje scénu narození Ježíše Krista. V betlémě by tak neměla chybět Svatá rodina - Panna Maria a svatý Josef v nuzném chlévě pečující o právě narozeného Ježíška, který leží na seně v jesličkách. Pastýři a orientální Tři králové přinášejí dary, scéna bývá doplněna i zvířaty (vůl, oslík, ovce i jiná) a případně andělem provolávajícím „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“.

Vánoční dárky

Lidé se obdarovávali již ve starověkém Římě, tradice obdarovávání o Vánocích vznikla až v 19. století. Bylo zvykem obdarovávat členy rodiny, ale i služebnictvo. Domácí chasa dostávala ošacení či peníze na přilepšenou.

Dárky se dávaly také žebrákům nebo tulákům bez domova, kteří v době křesťanských svátků zaklepali na dveře bohatších domácností. Až na počátku 20. století se pod stromkem začaly objevovat drobnosti a hračky jen tak pro radost.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám