Lucie žila ve 2. století na Sicílii, byla od mala velmi zbožná a chtěla svůj život zasvětit Bohu. Rodiče s tím ale nesouhlasili, protože ji chtěli výhodně provdat. Lucii se podařilo svou matku přemluvit, aby ze svatby sešlo, ale odmítnutý ženich to neunesl a Lucii udal jako tajnou křesťanku. Protože se své víry nechtěla vzdát, byla uvrhnuta do vězení a krutě mučena a nakonec zavražděna.

V křesťanské tradici podle kraje chodily tzv. lucky zahalené v bílé či s omoučněnou tváří kontrolovat hospodyně, jak mají naklizeno. V ruce držely peroutky z husích brk nebo metlu a ometaly všechny kouty, aby vyhnaly prach i všechno zlo.

V některých krajích ale lucky chodily po domech s noži a hrozily dětem, které se v období adventu nepostily, rozpáráním mlsného břicha. V dávných dobách také lucky chránily lidi před zlými čarodějnicemi.

Také se v tento den věštilo a předpovídalo počasí.

Všechny tyto tradice se postupně měnily. Začátkem 20. století si např. lucky dělaly legraci z mužů, které přepadávaly a šťouchaly do nich vařečkami, mazaly je hořčicí, kolomazí, sypaly po nich mouku, a to vždy až do půlnoci.

Pranostiky
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Jaké jsou dni o svaté Lucii do Božího narození, takové jsou měsíce příštího roku (12 dní = 12 měsíců).
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí a len.
Zdroj: Adventní čas od Dagmar Šottnerové, Nakladatelství Rubico