Článek
I když nejstarší vyvdané dceři je dvaadvacet a jejímu synovi šestnáct, stejně dodnes musí psát dopis Ježíškovi.
„Obrací oči v sloup, ale vědí, že když to udělají, budu z toho mít radost. A co se týče naší nejmenší desetileté dcery, letos to asi bude poprvé, kdy bude vědět, že dárky nenosí Ježíšek,“ řekla Novinkám Voldánová.
Ta se však i tak snaží nejmladší ratolest napínat. „Tvrdím, a je to pravda, že o všech dárcích pod stromečkem nevím, že jsme je s tátou nepořizovali, takže ten Ježíšek přece jen existovat musí,“ usmívá se.
Co se týče vánočních zvyků, považuje svou rodinu za obyčejnou, žádné speciality se u nich nekonají. „Jen s jídlem to máme trochu jinak. Jediný, kdo u nás jí kapra, jsem já, ostatní dávají přednost lososu,“ vypráví. Prý si nic neodepřou, nikdo u nich ale kvůli lásce ke sportu během svátků nepřibere.
„Jako dítěti se mi líbilo, když táta přinesl živého kapra. Dvakrát jsem za ním oblečená spadla do vany, protože jsem si s ním ráda hrála. O to větší stres jsem pak měla, když táta bral palici a šel ho klepnout. Vždycky jsem utíkala do pokoje a dala si polštář na uši, abych tu ránu neslyšela. Ještě, že kapři nesténají,“ dává k dobru historku z mládí.
Fascinovalo ji prý také, když naporcovaný kapr vyskakoval z trojobalu. „S matkou jsme z toho byly v šoku a křičely jsme,“ dodává s úsměvem moderátorka.