Nakonec každá rodina má nějakou svou zvyklost, kterou na Štědrý den a během svátků vůbec každoročně opakuje.

Co ale k Štědrému večeru neodmyslitelně patří, je ozdobený stromeček, pod ním dárky a slavnostní večeře s kaprem a bramborovým salátem.

FOTO: fotobanka Profimedia

Původní tradice, kdy se krájela jablka, lilo olovo, házelo pantoflem či pouštěly lodičky z ořechových skořápek, už sice moc časté nejsou, ale své kouzlo určitě mají.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dávají šupiny z kapra, které mají přinést po celý rok dostatek peněz.

FOTO: fotobanka Profimedia

Krájení jablka

Po večeři se nožem přepůlí jablko. Musí se řezat kolmo ke stopce. Pokud má rozříznutý jadřinec tvar hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Tvar kříže podle našich předků znamenal nemoc či smrt.

FOTO: fotobanka Profimedia

Lodičky ze skořápek

Do lavoru s vodou se dají rozpůlené skořápky od vlašských ořechů s malými zapálenými svíčkami. Ořechové lodičky se nechají plout po vodě. Ten, jehož lodička vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, má před sebou dlouhý a šťastný život. Když se lodička vydá doprostřed nádoby, vypraví se její výrobce do světa. Pokud se skořápka drží u kraje nádoby, bude se naopak celý rok držet doma.

FOTO: fotobanka Profimedia

Lití olova

Nejlépe v ocelové nádobce se rozžhaví kousek olova. Do připravené nádoby s vodou se pak tekoucí olovo velmi opatrně celé nalije. Ve vodě vznikne z olova obrazec. Pak už záleží jen na fantazii, co může tvar představovat.

FOTO: fotobanka Profimedia

Házení střevíce

Svobodné dívky hodí střevícem přes hlavu. Pokud se bota obrátí špičkou ke dveřím, čeká je svatba a odchod z domova. Pata ke dveřím naopak znamená, že zůstanou doma.

FOTO: fotobanka Profimedia