„Vybírat dneska hračky není jednoduché. Nabídka je velká a děti jich mají spousty. Pro kluky je vybírám podle toho, jak se líbí mně, a pak vždycky volám jejich mamince, zda to už nemají, nebo jestli jim to už nechystá někdo jiný.“

Na co si v předvánočním shonu také udělá čas, je návštěva divadla Chorea Bohemica, kam půjde se svým čtyřletým vnoučkem Honzíkem.

Herečka umí ocenit kvalitní ruční výrobky. Pro koho mám hrníček s koněm, je asi lehké uhádnout, směje se.

Herečka umí ocenit kvalitní ruční výrobky. Pro koho mám hrníček s koněm, je asi lehké uhádnout, směje se.

FOTO: Michaela Feuereislová

Rodinu svého syna Jana Boušková na Štědrý den navštíví i s manželem, hercem Václavem Vydrou, ale jinak si vánoční čas užívají především ve dvou.

Zdobí borovičku před domem

„Vánoce jsou svátky, které patří hlavně dětem, a doby, kdy jsem na Smíchově u tanku kupovala vánoční strom, táhla ho domů na Janáčkovo nábřeží a pak v obýváku lezla po štaflích a zdobila ho, jsou nenávratně pryč. Naše děti Honzík a Terezka byly tehdy malé, ale teď je všechno jinak. Dnes žárovičkami ozdobím jen borovičku před domem. Pod ní dávám i dárky, ale je jich tam čím dál méně,“ směje se herečka. Zato jsou však užitečné.

„Když vidím, že by se někomu něco líbilo nebo hodilo, koupím to třeba v červenci a schovám to, jenom si musím pamatovat kam.“

Doby, kdy jsem na Smíchově u tanku kupovala vánoční strom, táhla ho domů a pak v obýváku lezla po štaflích a zdobila ho, jsou nenávratně pryč

Co letos pod stromečkem najde její manžel Václav Vydra, neprozradí, ale o dárku, který si koupila pro sebe, ochotně prozradila, že jde o tři páry italských bot z červené kůže.“ Červenou barvu miluju a hezkých červených bot je málo, tak jsem neodolala.“

Jaká jsou hereččina dárková nej…? „Asi největší radost z dárku jsem měla, když jsem v pěti letech pod stromečkem našla lyže. Pak jsem na nich na koberci v obýváku lyžovala celý večer. A když mi bylo o pár let víc, stejnou radost jsem měla z knih od Karla Maye o pokladu na Stříbrném jezeře.“

Svetr pro maminku

A jakým dárkem nejvíc potěšila někoho blízkého? „Řekla bych, že se nám jednou s mojí sestrou podařilo maminku nejen potěšit, ale přímo šokovat. Když jsme chodily do školy, ušetřily jsme jí ze svačin po desetníkách na svetr. Bylo to zelené véčko a koupily jsme jí ho v Bílé labuti. Stál asi dvě stě korun, což bylo tenkrát hodně.“

Jana Boušková souhlasí s tím, že největší hodnotu mají dárky vyrobené ručně. „Moc se mi líbí pletené šály, svetry nebo kabáty, ale i ručně vyráběná bižuterie, keramika a další výrobky. Lidé jsou šikovní, až někdy žasnu. Mě by ruční práce také bavily a dřív jsem i háčkovala a pletla, ale teď na to není čas.“

Dnes se kvalitní ruční výrobky dají koupit nejen v krámcích a na trzích, ale další možností je nákup přes internet. Vánocemi však obstarávání dárků pro Janu Bouškovou nekončí. Její manžel má totiž začátkem ledna narozeniny. „To je snad jediný nákup dárků, na který se těším, protože nákupní horečka už pomine, v obchodech skoro nikdo není a navíc jsou slevy.“