Mezi jednoznačně nejnenáviděnější dárky patří nesmyslné předměty, kterými nás obšťastňují vzdálení rodinní příslušníci a příbuzní, s nimiž nemáme zrovna nejlepší vztahy.

V jejich případě se jedná pouze o splnění sváteční povinnosti, v krajních případech o naschvál. Porcelánoví psi a jiná zvířena tohoto typu se stříbrným zdobením, skleněné nádoby z broušeného skla připomínající urny, nevkusné nástěnné malby umělců neznámých jmen, sada imitací parfémů s prošlou záruční lhůtou, kniha, kterou jsme dotyčné osobě předloni sami darovali – to vše a mnohem více může chvíle radosti a očekávání velmi radikálně zhatit. Obvykle se tak ale neděje, s jedním takovým „recyklovaným“ nebo danajským darem totiž většina z nás tak trochu počítá.

Únosnější, ale také nepříliš oblíbenou je skupina dárků, které neurazí, ale ani nenadchnou. Bývají to věci praktické od známých a „polopřátel“ – ručníky, ponožky, rukavice, ubrusy a sady talířů, jazykové učebnice, slovníky a příručky, ručně zdobené obálky bez peněžního obsahu, tablety pro posílení imunitního systému. Upotřebitelnost většiny výše uvedených věcí nelze popřít, nicméně svou charakteristikou moment překvapení jednoduše eliminují. Dalším výrazně negativním aspektem je fakt, že doslova nutí jejich obdržitele k děkovnému přetvařování se. Často tak křečovitému, že k prohlédnutí této lži „ze slušnosti“ není zapotřebí mít ani detektivní vysokou školu. Pocity trapnosti pak dominují na obou stranách.

A jak se vánočním faux-pas tohoto typu vyhnout?

V případě nenáviděných darů od nepopulárních příbuzných se nabízí možnost dárky vůbec nerozbalovat. Vzhledem k tomu, že je rok co rok balí do stejného papíru, popřípadě stejným způsobem, je dost pravděpodobné, že je pod stromkem snadno identifikujete. Za několik málo let si tak vytvoříte slušnou zásobu, kterou můžete dotyčnému danajo-dárci radostně hodit na hlavu.

Jedná-li se o skupinu dárků praktických, leč euforii neprobouzejících, volte lehkou psychologickou taktiku. Nejpozději měsíc před vánočními svátky se před přáteli rozhovořte o svých přáních a tužbách a naopak zdůrazněte, kterak váš bratr loni dostal ponožky a kalendář mladých botaniků a jak moc jste ho litovali. Nezajistíte si sice přísun modrého z nebe a jistě to ani po svých přátelích chtít nebudete, budete mít ale devadesátiprocentní jistotu, že na vás zpod smrkových větví nevybafnou batikované rukavice, které jsou vám platné jako mrtvému zimník.

Známé české přísloví sice říká, že darovanému koni se nemá koukat na zuby, co když se nám ale toho žlutozubého koníka osedlávat nechce?

Přijímat dárky bychom tedy určitě měli s velkým nadhledem. A obdarovávat naopak s  rozmyslem. Protože i dobře míněný dárek se pro obdarovaného snadno může změnit v malou vánoční noční můru.