„Když jsem byla malá, byly Vánoce samozřejmě nádherné. Celá rodina jsme jezdívali k babičce do Kroměříže. Pak ale přišel osudný rok 1995 a od té doby jsem měla tyhle svátky spojené s nejhoršími vzpomínkami. Tatínek umřel 19. prosince, dědeček o den později. A pohřbívat někoho třiadvacátého není nejlepší věc. Ještě když se vám to takhle setká hned ze dvou stran,“ vzpomínala Hrubešová.

„Samozřejmě, že jsme měli pro oba nakoupené dárky, bylo to velmi bolestivé,“ dodala. „Od té doby jsme chtěli mít svátky vždycky co nejrychleji za sebou a nějak je zvládnout. Nikdy jsme neudělali třeba to, abychom odjeli do teplých krajin. Zůstávali jsme doma a vzpomínali na tátu a dědu,“ svěřila se herečka.

Vše se změnilo, až když se Markétě narodila dcery Christell. „Zní to jako kýč, ale nádherný. Ty rozzářené dětské oči jsou nejvíc,“ rozplývá se Hrubešová, která vyznává o Vánocích klasiku. „Pečeme cukroví, zpíváme koledy, dohromady zdobíme stromeček a pak večer zacinká zvoneček a pašujeme dárky pod stromeček, aby to Chris neviděla,“ doplnila Hrubešová.