V Japonsku je pro změnu symbolem štěstí kočka a v Indii zase slon. Úsloví „jiný kraj, jiný mrav“ platí plně i v tomto směru.

Patříte také mezi ty, kteří se snaží tak trochu napomoci paní Štěstěně prostřednictvím maličkého prasátka, podkůvky či rybí šupinky v peněžence?

Pak tedy vězte, že už staří Římané se snažili zajistit si štěstí pomocí různých amuletů. A činili tak také Keltové či Germáni. I oni věřili, že jim zvířecí symboly pomohou ke zdraví, lásce či penězům.

Zvířata tak patří k „nositelům štěstíčka“ v různých lidových tradicích, mytologii, ale také v esoterice. A neplatí to jen o posledním dni starého a prvním dni přicházejícího roku.

Zvířecí talismany se vracejí do módy

„Kult zvířecích talismanů se v posledních čtyřech desetiletích silně rozrostl a upevnil,“ tvrdí Andrea Eulerová, renomovaná folkloristka zemského muzea v rakouském Linci.

„Mnohé pověry pocházejí ještě z časů, kdy se drtivá většina Evropanů živila zemědělstvím. Úrodná půda a dostatek hospodářských zvířat, to byl tehdy základ, aby rodina mohla žít spokojeně a v hojnosti. Proto lidé spatřovali v živočišných druzích, které se rychle množily, symboly štěstí. Prase k takovým druhům určitě patří,“ vysvětluje Eulerová.

Divoké prase bylo například pro starověké Germány posvátným zvířetem. Ostatně, tvor, který se rýpe v zemi a čenicháním hledá v rozryté zemině potravu, byl v minulých časech ztělesněním hledačů pokladů. Dodnes se považuje za symbol plodnosti, prosperity a síly.

Před sto lety se v Rakousku, ale i jinde, věřilo, že vepřové na novoroční tabuli znamená štěstí pro každého, kdo se jím nasytil.

A leckde v Evropě jsou prasečí hlava či nožičky považovány dodnes za typický novoroční pokrm.