Málokdo z nás však ví, co kromě zlata znamenají dva ze tří darů, které známí mudrcové Ježíškovi přinášejí – kadidlo a myrha.

Přestože pro většinu z nás skončily Vánoce v neděli 26. prosince, podle starých tradic trvají do hromnic, kdy se teprve mají sklízet jesličky.

Téměř měsíc před nimi nás navštěvují tři králové, mudrcové, kteří se přišli do Betléma poklonit Ježíškovi a přinesli mu dary, zlato, myrhu a kadidlo. Co to ale vlastně je, myrha a kadidlo?

Pravým kadidlem se rozumí vonná pryskyřice z kůry stromu Boswelia (známých je asi 15 druhů), rostoucího na jihu Arabského poloostrova, na ostrově Sokotra a v severním Somálsku.

Kadidlo bylo cenným zbožím

Ve starověku se kadidlo běžně užívalo z důvodů hygienických – aby jeho vůně překryla nedobré pachy a zmenšovala nebezpečí infekce. V mimokřesťanském prostředí k hygieně přistupoval i magický motiv: člověk chtěl zahnat nejenom pachy a nemoci, ale také vlivy démonické moci.

„Kadidla se navíc užívalo i jako projevu důstojnosti a důležitosti – bylo totiž cenným zbožím. Člověk, který si kadidlo mohl dovolit, si při chůzi páchnoucí ulicí nechal před sebou nést nádobu s příjemně vonícím kadidlem, aby mu čistilo vzduch,“ uvádí katolický kněz Daniel Peter Janáček.

Také myrha je pryskyřice a je tvořena sušenou mízou stromu Commiphora ze Somálska a východní části Etiopie.

Tvoří složku parfémů a kadidla a ve starověku byla velmi ceněna. Třeba ve starém Římě byla ceněna na pětinásobek ceny kadidla, které bylo později daleko populárnější.

Myrha byla pálena při pohřbech, aby maskovala zápach, který vzniká při pálení mrtvol. Říkalo se, že římský císař Nero spálil při pohřbu své manželky Poppaey množství myrhy odpovídající její roční spotřebě. Myrha byla používána také jako balzamovací mast. V současné době je užívána v některých mastech a léčivých přípravcích a smí být aplikována na oděrky a jiné menší kožní defekty.