Jesličky v pražském kostele Panny Marie Andělské, jež patří k pražskému klášteru menších bratří kapucínů, jsou přibližně tři sta let staré. Každý, kdo je viděl, souhlasí, že je to ohromující, nádherná ukázka raně barokního umění ze střední Evropy.

Dnes už si nikdo přesně nevybavuje jména dvou kapucínů, kteří vytvořili tento betlém se 49 figurami v životní velikosti (z toho 32 jsou lidské postavy a 17 zobrazuje zvířata). Předpokládá se, že neskutečně krásné jesličky vytvořili dva řádoví bratři původem z Neapole, protože pouze tam se běžně užívá při výrobě jesliček metoda kašírování. Ve volných chvílích je vytvářeli asi 15 let - od roku 1710 až do roku 1725. Na tento letopočet se přišlo kuriózním způsobem: v roce 1902 kdosi opravoval sochu Panny Marie a našel v jejím těle jako jednu z výplní listy z kalendáře z roku 1725.

Ptáte se - jak to? Jaké listy z kalendáře? Nejste sami, kdo se zarazí. Mnozí návštěvníci výjimečného pražského betlému si totiž myslí, že figury jsou ze dřeva. Bohužel, mýlí se - všechny postavy jsou kašírované. To znamená, že dřevěný kříž skrytý uvnitř drží figuru, která je pod rouchy vycpána mnoha snadno dostupnými, vesměs nepotřebnými a dostatečně tvárnými látkami: především slámou, senem a starým papírem. Obličeje a ruce jsou vytvořeny z hmoty uhnětené z vosku a chleba.

Šaty od císaře?

Krása tohoto unikátního betlému, do něhož můžete vkročit a stát se tak účastníky narození Krista, je opravdu výjimečná. Leckterý návštěvník obdivoval velkolepá roucha všech přítomných postav počínaje pastýři a konče třemi mudrci. Trochu zarazí, jak je to možné, vždyť je známo, že kapucíni byli vždy chudým řádem. Šaty, do kterých jsou oděni aktéři jejich betlému, jim tehdy většinou věnovali příslušníci bohatých šlechtických rodin.

Nelze ani vyloučit, že některá zvláště honosná roucha měla svého prapůvodního majitele dokonce i nedaleko od Loretánského náměstí, a sice na Pražském hradě, na královském dvoře. Do kostela Panny Marie Andělské prý často inkognito zavítal i sám císař Rudolf II., ve své době jeden z mocných monarchů Evropy. Blízkost Hradčan vybízí k myšlence, že zde možná některý ze tří králů zdědil svůj zlatem vyšívaný oděv po velmi významném šlechtici, jemuž kolovala v žilách knížecí nebo hraběcí krev… Kdo ví?

Šaty byly navlečeny na korpus postavy a posléze impregnovány výjimečnou tekutinou. Její složení? Záhadné. Dodnes se totiž přesně neví, jaké vlastně bylo. Odhaduje se jen, že šlo pravděpodobně o směs klihu, sádry a snad i křídy. Impregnace způsobila zatvrdnutí jednotlivých hávů. Proto dnes budí všechny figury dojem, jako by byly celé vyřezány ze dřeva. Všechny figury jsou na dnešní dobu poměrně malého vzrůstu - měří od 162 do 165 cm. Nicméně v době, kdy je neznámý mnich vytvářel, dorůstali lidé do daleko menší výšky než dnes.

Slavnostní mše otevře betlém

Až do štědrovečerní mše svaté jsou kapucínské jesličky v kostele ukryty před pohledem náhodných návštěvníků. Jsou totiž umístěny napravo od vchodu do kostela, za samostatnými dveřmi. Teprve v průběhu štědrovečerní bohoslužby se odebere průvod věřících do této bývalé zpovědní místnosti, kde je betlém trvale umístěn. Uprostřed slavnostního procesí kráčí vždy malé dítě (většinou nejmladší ministrant), které nese v náručí sochu Ježíška, jehož pak za zpěvu koledy „Narodil se Kristus Pán“ položí do jesliček čerstvě vystlaných senem. Tam jezulátko odpočívá až do Tří králů. V období od Tří králů (6. ledna) do Hromnic (2. února) drží figurku Ježíška ve své náruči Panna Maria.

Dvě menší jehňátka, nacházející se v prostoru před jesličkami, čas od času skloní hlavu a zabečí. Dnes je již vše mechanizované, dříve se však v pozadí pokaždé skrýval jeden z řeholníků, jehož povinností bylo bílá jehňátka z úkrytu svým hlasem a zataháním za špagát takto „oživovat“.

Praktické informace
Adresa:kostel Panny Marie Andělské, Praha 1 - Hradčany, Loretánské náměstí
Kdy jsou přístupné veřejnosti:Jesličky v kostele Panny Marie Andělské budou přístupny od 25. 12. 2010 do 6. 1. 2011, a to každý den vždy od 10.00 do 17.00 (s výjimkou Silvestra, kdy budou k vidění od 9.30 do 14.00). Od Tří králů do Hromnic je můžeme spatřit potom už jen o sobotách a nedělích, a to v časech od 10.00 do 17.00.