"Posadas" a "pastorelas" jsou dva pojmy, které neoddělitelně patří k Vánocům v Mexiku. Ty začínají vlastně již 15. prosince.„Od toho dne probíhá období zvané posadas, které trvá devět dnů a končí 24. prosince. Slovo posadas lze přeložit asi jako hledání noclehu a symbolizuje putování těhotné Panny Marie a svatého Josefa, kteří před narozením Ježíše Krista dlouho neměli kam složit hlavu,“ vysvětluje Jolana Němcová, jež v Mexiku před časem pracovně pobývala.

„K tomuto devítidennímu období tu tradičně patří také pastorelas. Jde o výjevy z putování pastýřů Judeou až do Betléma k narozenému Ježíškovi. Ti zažívají během své pouti lecjaké humorné příběhy, když se je čerti snaží svádět k nepravostem a hříchům. Ovšem protože pastýře vede archanděl Michael, pekelníci nakonec ostrouhají kolečka a poutníci dorazí na správné místo – do jesliček v Betlémě,“ pokračuje Němcová.

Mexičtí pastýři šťastně dorazí až do Betléma.

FOTO: fotobanka Profimedia

Lidé se v období „posadas“ vzájemně zvou na návštěvy, pije se horký ovocný nápoj „ponche“, hosté jsou vítáni nabídnutými sladkými plackami zvanými „buñuelos“, ochucenými anýzem a hnědým sirupem.

Na štědrovečerní stůl pak v Mexiku patří krocan, mořská treska a také typické obložené mísy zvané „romeritos“, na nichž nechybějí masové placičky, krevety a výhonky divoce rostoucích bylin. „Ovšem mnohé rodiny si připravují štědrovečerní hostinu různě, podle vlastních zvyků a tradic,“ podotýká Němcová.

Na nadílku si musejí mexické děti počkat až do půlnoci. Tehdy se do jesliček pokládá figurka dítěte znázorňující právě narozeného Vykupitele. Až poté přichází čas na rozbalování dárků.

Švédové slaví Vánoce u slavnostního stolu „julbord“

Švédské Vánoce jsou neoddělitelně spjaty s pojmem „julbord“. Jde o slavnostní tabuli s tradičními švédskými vánočními dobrotami. Julbord představuje skutečné gurmánské hody s teplými i studenými laskominami. Středoevropan se zpravidla jen diví, co všechno dokážou místní o Štědrém večeru spořádat.

Začíná se chlebem máčeným v masovém vývaru, pak následují různé druhy ryb (především losos, slaneček, ve Skandinávii oblíbená maréna a úhoř), vánoční šunka zvaná „julskinka“, masové kuličky, různé druhy sýrů, máslo, pikantní omáčky, vařené či smažené brambory, saláty z červené řepy a zelí. Chybět nesmí ani rýžový puding a samozřejmě teplé i studené nápoje.

To není Santa, ale švédský tajemný muž Jultomte.

FOTO: fotobanka Profimedia

Švédské Vánoce bývaly po staletí spojeny i s mýtickým zvířetem - kozlem zvaným „julbock“. Ten symbolizoval plody země, které lidem původně poskytovala pohanská božstva, a přinášel do severských domácností vánoční dárky. Tato tradice se udržela v různých formách i po christianizaci Švédska až do 19. století. Dnes švédským klukům a holčičkám nadílku nosí tajemný vánoční muž zvaný „Jultomte“. Děti ji nacházejí pod ozdobeným stromkem a dárky si rozbalují před půlnocí po skončení slavnostní večeře.

Vánoční čas, který ve Švédsku fakticky začíná svátkem svaté Lucie 13. prosince, končí 25. prosince, kdy lidé přicházejí mezi šestou a sedmou hodinou do kostelů na ranní bohoslužbu.

V Rumunsku ožila tradice vánočních písní oslavujících narození Krista

Typické pro rumunské Vánoce je zpívání písní oslavujících příchod Spasitele. První svátek vánoční patří zpěvákům, kteří procházejí rumunskými městy i vesnicemi a svými hlasy chválí Krista. Nosí přitom papírové hvězdy, na nichž jsou zobrazovány různé scény z bible.

Rumunské Vánoce se nesou ve znamení zpěvu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Tato dávná tradice znovu naplno ožila po pádu režimu diktátora Nicolae Ceauseska o Vánocích 1989, který do té doby projevy náboženského života razantně potlačoval.

Vánoce jsou v Rumunsku také časem pro malé děti, které houfně navštěvují domy a byty svých sousedů a známých, aby jim recitovaly básničky a zpívaly písničky s vánočními náměty. Za písničku či báseň si děcka odnášejí sladkosti.