Kouzlo spočívá v tom, že v chlebu je zapečena malá mince. Kdo ji najde ve svém krajíčku, bude mít podle letité pověry v novém roce štěstí a zůstane až do příštích Vánoc zdravý. Tradice také velí, aby nejstarší člen rodiny prošel s kadidlem všechny místnosti. Tím se má zabránit čarodějnicím, aby se přiblížily k domu a škodily.

O Štědrém večeru připravují hospodyně vždy lichý počet jídel. Na stůl patří například paprika plněná fazolemi, rýže ve vinném listu, fazolová polévka, tykev v těstíčku zvaná „tikvenik“. Naopak zakázané jsou veškeré pokrmy a nápoje jakkoli související se zvířaty – tedy mléko, mléčné výrobky, maso i vejce.

Po večeři přichází čas nadílky, kterou v Bulharsku obstarává „djado Koleda“, mýtický vánoční stařík. Dárky od něj dostává každý, kdo byl v končícím roce hodný – tedy děti i dospělí.

Od půlnoci do rána 25. prosince chodí koledníci řečení „koledari“, výhradně mladí muži, od domu k domu s přáním zdraví, štěstí a prosperity. Přitom lehce šlehají obyvatele domu po zádech ozdobenými větvičkami dřínu. Zpěvem písní pak zahánějí zlé duchy.

Na oplátku za to dostávají preclíky, víno nebo drobné peníze.

Bulhaři si – stejně jako my - užívají dvoudenního vánočního volna. Nemají přitom žádné tradiční vánoční pokrmy. V každém případě si ale po skončení půstu rádi pochutnají na vepřovém i drůbežím masu, typických bulharských taštičkách z těsta plněných sýrem a sladkých koláčích.