O Štědrém dnu roku 1466 ji dostal sám český král Jiří z Poděbrad. A tou, která mu dárek věnovala, byla jeho manželka, královna Johana z Rožmitálu.

Dnešní podoba štědrovečerní nadílky, kdy děti nacházejí pod rozsvíceným vánočním stromkem očekávané a vytoužené „poklady“, má s největší pravděpodobností kořeny v sousedním Německu.

Právě odtud se do Čech, na Moravu i do Slezska rozšířila představa, které malé děti rády věří - že totiž dům či byt tajně navštíví Ježíšek, pod stromek položí dárky, zazvoní a než ho kdokoli z domácnosti stačí zahlédnout, už pospíchá k jiným dětem.

Od panenek k iPhonům

Stejně je tomu například v Bavorsku. V pohraničních oblastech bývalé ČSR, takzvaných Sudetech, se v německých rodinách udržovala podobná tradice. Dětem tam dárky naděloval také Ježíšek. Měl ovšem podobu malého nemluvněte, jaké bývá zobrazováno ve vánočních betlémech (německy das Kindlein).

Generace současných českých babiček, dědečků, ale i matek a otců dostávaly v dětství o Štědrém večeru ponejvíce hračky. Děvčátka hlavně panenky, kočárky, dětské pokojíčky, chlapci pak sportovní předměty, míče, brusle, hokejky, ale také modely železnice, automobilů, stolní hry.

Dnes jsou u dětí v kurzu především „zázraky“ elektroniky – počítače, mobilní telefony i novější hity, jako iPod, iPhone a podobně. [celá zpráva]