Ten je věnován přípravám na první vánoční svátek Božić (7. ledna). Peče se vánoční chleba, do kterého se dává zlatý nebo stříbrný peníz jako dar Kristu. Domovy jsou, místo u nás obvyklého stromečku, vyzdobeny dubovými větvičkami namočenými v medu. Připravuje se slavnostní vánoční oběd na příští den.

Až do večera se drží půst, pak usednou Srbové k postní večeři, která se skládá ze sedmi chodů (například fazole, ryba, kapustová polévka, houbová omáčka či štrúdl).

Badnji dan končí půlnoční bohoslužbou v kostele, jehož podlaha je pokryta slámou, symbolem narození Krista. Každá rodina si malou otépku slámy odnese domů. Dárky se zpravidla v Srbsku nedávají.

Vánoční host se těší velké úctě

První svátek vánoční, tzv. Božić, slaví Srbové výhradně v kruhu rodiny, blízkých přátel a ve svém kostele, kam hned ráno vyrážejí na vánoční liturgii.

Jedinou návštěvou toho dne, která přichází zpravidla hned po ránu, je podle tradice vánoční host. Ten se těší velké úctě a vážnosti, je bohatě pohoštěn a dostává dary. Přináší totiž do rodiny štěstí na celý příští rok.

Slavnostní oběd o mnoha chodech, který zahrnuje nejčastěji pečené sele nebo prase, spoustu příloh a různé zákusky, začíná zapálením vánoční svíčky. Pak následuje modlitba a slavnostní dělení vánočního chleba – každý z členů rodiny dostane jeden kousek. A ten, kdo najde v chlebu zapečený peníz, bude prý mít štěstí po celý příští rok.

K srbským Vánocům se váže mnoho pověr

K srbským vánočním svátkům se váže mnoho pověr a zvyklostí, které se buď dělat mají, nebo naopak nemají. „Na Badnji dan se mají vrátit všechny vypůjčené věci a splatit všechny dluhy. K večeři se má připravit lichý počet chodů,“ vysvětluje soudní tlumočnice a překladatelka srbštiny Michaela Mirićová, manželka známého televizního režiséra Sanjina Miriće. Ten je srbského původu, avšak už řadu let žije a pracuje v Praze.

První vánoční svátek Božić se zpravidla slaví až tři dny. „Je-li na Božić oblačno, znamená to úspěšný celý rok. Během svátků není dobré hádat se ani bít děti, nemá se klepat na dveře, aby slepice celý rok nesnášely prasklá vejce, a od Božiće až do svátku svatého Stefana se nemá v domě uklízet,“ upřesnila paní Michaela. To prý přináší smůlu…

Vánoce v Srbsku vycházejí z pravoslavných křesťanských tradic, ale podle krajů a oblastí se více či méně liší a jsou samozřejmě přizpůsobeny dnešní moderní době. Stále jsou ale úzce spjaty s vírou v Boha a náboženskou tradicí.