Článek
Rakousko – nad svařeným vínem vedou punče, ryba je na stole jen ve čtvrtině rodin, stromkem jsou nejčastěji jedličky. Místní specialitou je tzv. kletzenbrot – chléb s křížalami, nejstarší vánoční moučník.
Německo – Němci mají rádi co nejpestřejší baňky ve tvaru zvířat či muchomůrek, ale ozdobami jsou i sláma a sušené ovoce. Ježíšek s červeným kulichem má přes rameno pytel, a když se setmí, vyběhne z lesa a hází dárky do oken. Hlavním chodem večeře bývá častěji husa nebo kachna než kapr.
Francie – děti se dočkají dárků až ráno 25. prosince. Otec Noel přijíždí na saních v noci, balíčky ukládá do bot či punčoch. Jedí se nejčastěji mořské plody, místní specialitou jsou tučná husí játra a jako zákusek je dort ve tvaru polena.
Skandinávie – dárky nosí neposední skřítci. Už od 12. prosince nadělují do boty na okně. V ostatních severských zemích si vystačí se skřítkem jedním. Skřítek v domě dělá nezbednosti, proto ho usmiřují trochou rýžové kaše v misce ve stodole.
Grónsko – pochoutkou je kiviak, syrové maso z alky, ponechané několik měsíců „dozrát“ pod kamenem zabalené do tulení kůže, a také mattak, velrybí kůže s vrstvou tuku.
USA – křesťanské Vánoce nejsou jediným svátkem. Patří k nim už i židovská Chanuka a černošská Kwanzaa. Santa Claus přináší dárky až o štědrovečerní noci do ponožky u krbu či stromku. Obvyklým jídlem bývá vařená šunka s bramborovou kaší.
Británie – jídlu vévodí krocan a děti si na dárky musejí počkat až na ráno 25. prosince. K tradici patří i královnin proslov. Byty a domy se zdobí cesmínou, jmelím a břečťanem, protože stálezelené rostliny přinášejí štěstí.
Rusko – Vánoce se slaví na Nový rok s Dědou Mrázem a Sněhurkou, kteří rozdávají dárky. Rusko nyní žije příběhem školačky Dáši z Burjatska, která poprosila v televizním přenosu „strejdu Voloďu (premiéra Vladimira Putina)“ o nové šaty, protože rodina žije jen z babiččiny penze. „Dášenko, zvu tě i se sestrou a babičkou do Moskvy k jednomu stromečku. S dárky to zařídíme,“ slíbil premiér.
