Naše planeta se nechová tak, aby se to dalo jednoduše vypočítat. Jak každý ví, běžný rok nemá 365 dní, ale ještě čtvrt dne navíc, proto se každý čtvrtý rok jeden den přidává.

Jenže ve skutečnosti činí délka roku 365,256366 dne, a ani to není přesné číslo. Ke všemu se délka dne (tedy rychlost otáčení Země kolem vlastní osy) přizpůsobuje i nepravidelným vlivům, jako jsou počasí, změny v jádru planety nebo příliv a odliv a svůj dopad mají i velké stavby, ovlivňující její těžiště.

Vložení mimořádné vteřiny před novoroční půlnoc greenwichského času (u nás tedy 1. ledna 2009 mezi 00 hod. 59 min. 59 s a jednou hodinou ranní) bude podle BIPM, přesněji jeho Mezinárodní služby rotace Země a referenčních systémů, čas na hodinách srovnán s rotací Země.

Technicky bude změna provedena „přetočením ručiček“ na světové síti atomových hodin, podle nichž se řídí systémy národních hodin, satelity GPS, mobily i počítače.

Až do první úpravy světového času v roce 1972 lidstvo žilo v omylu. Od té doby došlo ke korekci mnohokrát, poslední proběhla před třemi lety. Letošek se ale stane teprve čtvrtým rokem, který je nejen prodlouženým, ale i přestupným.