Hlavní obsah

Vánoce v Německu neslaví jen křesťané

– BERLÍN

Rozzářené dětské oči před svítícím vánočním stromečkem - takové výjevy už dávno nejsou k vidění jen u křesťanů. Také příslušníci jiných církví v Německu Vánoce slaví, především kvůli dětem. Víru přitom nekřesťanské rodiny nesmějí brát příliš dogmaticky.

Foto: Profimedia.cz

Vánoce slaví i někteří budhisté.

Článek

"Ano, Vánoce slavíme," připouští Frank Huhn, který vyznává budhismus Diamantové cesty. Protože jeho dětem je už 14 a 17 let, uvažuje o tom, jestli by si letos jeho rodina vánoční stromek konečně neměla odpustit.

"Ano, Vánoce slavíme," připouští Frank Huhn, který vyznává budhismus Diamantové cesty. Protože jeho dětem je už 14 a 17 let, uvažuje o tom, jestli by si letos jeho rodina vánoční stromek konečně neměla odpustit.

Budhistou je Huhn už 23 let a na Vánocích se mu nejvíce líbí idea lásky k bližnímu. "S tím, že nám tchyně přinese domů jesličky, ale problém nemám," tvrdí. Hlavní svátky jeho víry jsou přitom úplně jiné. Například nejdůležitější svátek Vesak, den, kdy se Budha narodil, dosáhl osvícení a zemřel, se slaví za úplňku v květnu.

Muslimové slaví svátek oběti

"U praktikujících muslimů žádné vánoční stromky nenajdete. Děti by to jen mátlo," říká Nurhan Soykanová, tisková mluvčí Ústřední muslimské rady v Kolíně nad Rýnem. Muslimové slaví 20. prosince v rodinném kruhu svůj svátek oběti, který je hned po postním měsíci ramadánu jedním z nejdůležitějších okamžiků v roce. Také během tohoto svátku dostávají děti dárky, nejde ale o žádnou "infekci" křesťanstvím.

"U praktikujících muslimů žádné vánoční stromky nenajdete. Děti by to jen mátlo," říká Nurhan Soykanová, tisková mluvčí Ústřední muslimské rady v Kolíně nad Rýnem. Muslimové slaví 20. prosince v rodinném kruhu svůj svátek oběti, který je hned po postním měsíci ramadánu jedním z nejdůležitějších okamžiků v roce. Také během tohoto svátku dostávají děti dárky, nejde ale o žádnou "infekci" křesťanstvím.

"Každý musí sám vědět, jak chce svátek oslavit," zdůrazňuje Soykanová. Zatímco některé muslimské rodiny část křesťanských vánočních zvyků přebírají, Soykanová a její rodina je odmítá. Její jedenáctiletá dcera ale ve školním sboru zpívá koledy. "Problém s tím nemám," tvrdí.

Židé již slavili

V židovských rodinách se vánoční obrázek může dost lišit podle toho, jaký směr judaismu se v nich praktikuje. Pro ortodoxní Židy je oslava Vánoc nemyslitelná. "Máme svou vlastní tradici," říká důrazně Netanel Wurmser, zemský rabín ve Württembergu. Už v první polovině prosince oslavili Židé svůj velký svátek - chanuku. Po osm dní se po setmění zapalovala světla na zvláštním svícnu, a světel tak den za dnem přibývalo.

V židovských rodinách se vánoční obrázek může dost lišit podle toho, jaký směr judaismu se v nich praktikuje. Pro ortodoxní Židy je oslava Vánoc nemyslitelná. "Máme svou vlastní tradici," říká důrazně Netanel Wurmser, zemský rabín ve Württembergu. Už v první polovině prosince oslavili Židé svůj velký svátek - chanuku. Po osm dní se po setmění zapalovala světla na zvláštním svícnu, a světel tak den za dnem přibývalo.

To, že během Svátku světel některé děti dostávají dárky, je spíš příznakem mísení s vánoční tradicí, myslí si Stephan Kramer, generální tajemník Ústřední židovské rady a otec dvou dětí. Podle jeho zkušenosti existuje celkem dost židovských rodin, kde se kromě chanuky slaví určitým způsobem i Vánoce. Samozřejmě ale bez vazby na křesťanské symboly a samozřejmě bez návštěvy mší. "Během svátků si jednoduše užíváme s rodinou klidu," tvrdí tento obyvatel Berlína.

Ateisté mohou letět do Karibiku

Ten, kdo v žádného boha nevěří, se ale nejhezčího zimního svátku vzdávat nemusí. "Člověk může slavit třeba zimní slunovrat," radí Rudolf Ladwig, který vede spolek lidí bez konfese a ateistů. Co členové spolku o Vánocích budou dělat - ať už se rozhodnou letět do Karibiku nebo přece jen ozdobit stromek - je podle Ladwiga jejich věc.

Ten, kdo v žádného boha nevěří, se ale nejhezčího zimního svátku vzdávat nemusí. "Člověk může slavit třeba zimní slunovrat," radí Rudolf Ladwig, který vede spolek lidí bez konfese a ateistů. Co členové spolku o Vánocích budou dělat - ať už se rozhodnou letět do Karibiku nebo přece jen ozdobit stromek - je podle Ladwiga jejich věc.

Ten, kdo v žádného boha nevěří, se ale nejhezčího zimního svátku vzdávat nemusí. "Člověk může slavit třeba zimní slunovrat," radí Rudolf Ladwig, který vede spolek lidí bez konfese a ateistů. Co členové spolku o Vánocích budou dělat - ať už se rozhodnou letět do Karibiku nebo přece jen ozdobit stromek - je podle Ladwiga jejich věc.On sám svátku využije k tomu, aby dodělal dlouho odkládanou práci. Zlobí ho ale to, že ve školách se děti připravují v podstatě výhradně na Vánoce podle křesťanského střihu. A to přesto, že velké množství německých rodin se hlásí k úplně jiné víře nebo patří mezi ateisty.

Ten, kdo v žádného boha nevěří, se ale nejhezčího zimního svátku vzdávat nemusí. "Člověk může slavit třeba zimní slunovrat," radí Rudolf Ladwig, který vede spolek lidí bez konfese a ateistů. Co členové spolku o Vánocích budou dělat - ať už se rozhodnou letět do Karibiku nebo přece jen ozdobit stromek - je podle Ladwiga jejich věc.On sám svátku využije k tomu, aby dodělal dlouho odkládanou práci. Zlobí ho ale to, že ve školách se děti připravují v podstatě výhradně na Vánoce podle křesťanského střihu. A to přesto, že velké množství německých rodin se hlásí k úplně jiné víře nebo patří mezi ateisty.

Ani křesťané ale neslaví Vánoce podle jednoho mustru. Například ortodoxní věřící se řídí juliánským kalendářem, podle kterého připadají Vánoce na 6. ledna. Slavit tak začínají ve chvíli, kdy ostatní přemýšlejí, jak se vánočních stromečků zbavit. Adventisté sedmého dne většinou rozsvícený stromeček vůbec nemají, protože se řídí především Biblí. Vůbec nejpestřejší zvyky pak zřejmě praktikují baptisté - tato církev totiž sdružuje křesťany stovky národností, a tak způsob jejich oslav ovlivňují i zvyky převládající v té které zemi.

Reklama

Výběr článků

Načítám