Hlavní obsah

Magie vánočních svátků pramení ze starověku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Vánoční zvyky jsou prastaré a mnohé z nich přežívají dodnes. Některé byly spojeny s obdobím adventu, například s mikulášskými obchůzkami spojenými s nadílkou, ale i s tradicí svátků sv. Barbory a Lucie. K minulosti se vztahuje i zvyk zdobení stromečku. Většinu lidí ale překvapí, že poprvé se v Praze objevil až v polovině 19. století.

Foto: Profimedia.cz

Vánoční stromek má předchůdce v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané.

Článek

Vánoční svátky mají původ v dobách dávno před vznikem křesťanství, kdy lidé oslavovali zimní slunovrat. Církev je přijala za své až v polovině čtvrtého století; staly se především oslavou zrození Syna Božího.

Vánoční svátky mají původ v dobách dávno před vznikem křesťanství, kdy lidé oslavovali zimní slunovrat. Církev je přijala za své až v polovině čtvrtého století; staly se především oslavou zrození Syna Božího.

Vánoční svátky mají původ v dobách dávno před vznikem křesťanství, kdy lidé oslavovali zimní slunovrat. Církev je přijala za své až v polovině čtvrtého století; staly se především oslavou zrození Syna Božího.Vánoční stromek má předchůdce v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané. Pětidenní římské saturnálie, které začínaly 17. prosince, byly oslavou slunovratu. Příbytky Římanů, vyzdobené jehličnatými snítkami a jmelím, byly vylepšeny svícemi, jejichž záře symbolizovala konec nejdelší noci. Zde se zrodil zvyk dárků jakožto příznivého znamení pro příští rok.

Vánoční svátky mají původ v dobách dávno před vznikem křesťanství, kdy lidé oslavovali zimní slunovrat. Církev je přijala za své až v polovině čtvrtého století; staly se především oslavou zrození Syna Božího.Vánoční stromek má předchůdce v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané. Pětidenní římské saturnálie, které začínaly 17. prosince, byly oslavou slunovratu. Příbytky Římanů, vyzdobené jehličnatými snítkami a jmelím, byly vylepšeny svícemi, jejichž záře symbolizovala konec nejdelší noci. Zde se zrodil zvyk dárků jakožto příznivého znamení pro příští rok.

Těžko dnes někdo dodržuje zvyk štědrovečerního stolu s "devaterem jídel". To spíš přežívá tradice vánočního cukroví, které útočilo na linii našich předků. V některých oblastech se chalupy před štědrovečerní večeří vymetaly novou březovou metlou, aby z nich zmizely myši. Zbytky od večeře nosil hospodář kvůli hojné úrodě k ovocným stromům. Po večeři se krájela jablka, přičemž křížek z jadérek znamenal smrt. Ta hrozila i tomu, kdo by nepočkal na ostatní a první od večeře vstal.

Svobodní házeli přes hlavu střevícem

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.Z jedné pověry by však neměli radost ochránci zvířat. Týkala se psů, kteří měli být pozpátku vyhazováni z chalup oknem, aby nepustili nikoho cizího do stavení. Z další se mohou radovat meteorologové, ovšem potřebují k tomu cibuli. Ta se rozkrájela na dvanáct dílků, které se uložily v suchu. Druhý den se podle jejich vlhkosti zkoumalo, který měsíc bude příští rok pršet.

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.Z jedné pověry by však neměli radost ochránci zvířat. Týkala se psů, kteří měli být pozpátku vyhazováni z chalup oknem, aby nepustili nikoho cizího do stavení. Z další se mohou radovat meteorologové, ovšem potřebují k tomu cibuli. Ta se rozkrájela na dvanáct dílků, které se uložily v suchu. Druhý den se podle jejich vlhkosti zkoumalo, který měsíc bude příští rok pršet.

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.Z jedné pověry by však neměli radost ochránci zvířat. Týkala se psů, kteří měli být pozpátku vyhazováni z chalup oknem, aby nepustili nikoho cizího do stavení. Z další se mohou radovat meteorologové, ovšem potřebují k tomu cibuli. Ta se rozkrájela na dvanáct dílků, které se uložily v suchu. Druhý den se podle jejich vlhkosti zkoumalo, který měsíc bude příští rok pršet.Svobodní házeli přes hlavu střevícem. Tam bylo důležité, bude-li jeho špička směřovat ke dveřím. Když se tak stalo, věřilo se, že házející odejde do roka z domu. Budoucnost se předpovídala i ze skořápek plovoucích v mělké misce. Se zapálenými svíčkami představovaly mládence a jedna z nich dívku. Ke které její skořápka doplula, toho si měla vzít.

Existovala také pověra, že studánka bude mít dobrou vodu, když se do ní na Štědrý den hodí jablko a ořech. Ty se dávaly i koze kvůli sladkému mléku. Hospodyně si na Štědrý večer jako první braly z mísy nejkrásnější ořechy a uschovaly si je, aby měly po celý rok dost peněz. Jejich dostatek mají zajistit i šupiny z kapra pod talířem.Z jedné pověry by však neměli radost ochránci zvířat. Týkala se psů, kteří měli být pozpátku vyhazováni z chalup oknem, aby nepustili nikoho cizího do stavení. Z další se mohou radovat meteorologové, ovšem potřebují k tomu cibuli. Ta se rozkrájela na dvanáct dílků, které se uložily v suchu. Druhý den se podle jejich vlhkosti zkoumalo, který měsíc bude příští rok pršet.Svobodní házeli přes hlavu střevícem. Tam bylo důležité, bude-li jeho špička směřovat ke dveřím. Když se tak stalo, věřilo se, že házející odejde do roka z domu. Budoucnost se předpovídala i ze skořápek plovoucích v mělké misce. Se zapálenými svíčkami představovaly mládence a jedna z nich dívku. Ke které její skořápka doplula, toho si měla vzít.

O Vánocích se rovněž lilo roztavené olovo do vody a ze vzniklých tvarů se určoval osud. Kdo chce, může si to dnes zkusit jednodušeji, když použije rozehřátý vosk.

Reklama

Výběr článků

Načítám