Theresa May

Theresa May je britská politička za Konzervativní stranu. Byla ministryní vnitra Spojeného království v první i druhé vládě Davida Camerona. Po referendu o brexitu v roce 2016, v němž se Britové vyslovili pro odchod z Evropské Unie, se stala premiérkou. Ve funkci vystřídala právě Camerona. Vyjednala s EU dohodu o brexitu a následných vztazích, nepodařilo se jí ale získat pro tuto smlouvu podporu v britském parlamentu. V březnu 2024 oznámila, že končí v britském parlamentu, kde působila dlouhých 27 let.

Narodila se 1. října 1956 v Eastbourne. Vystudovala geografii na Oxfordské univerzitě a poté v letech 1977 až 1983 pracovala v Bank of England. Následně nastoupila jako vedoucí oddělení pro evropské záležitosti a hlavní poradce pro mezinárodní záležitosti do organizace APACS (UKPA), spravující platební systémy bank a dalších finančních institucí.

Do politiky se dostala v roce 1986 a osm let působila jako radní na jihu Londýna v Mertonu. Do dolní sněmovny Spojeného království kandidovala zprvu neúspěšně, to bylo v letech 1992 a 1994. Úspěchu dosáhla až v roce 1997 v obvodu Maidenhead, obhájit pozici pak dokázala celkem čtyřikrát - v letech 2001, 2005, 2010 a 2015.

Je vdaná a nemá děti.

Ministryní vnitra byla jmenována v květnu 2010. V této pozici se snažila například „uvolnit ruce“ policii při boji proti trestné činnosti, zabezpečit hranice, omezit imigraci a vybudovat lepší ochranu Británie před terorismem.

V červnu 2016 se občané Británie v referendu vyslovili pro ukončení členství Spojeného království v Evropské unii. Mayová stála na druhé straně barikády a zastávala postoj pro setrvání v EU. V kampani se však neangažovala nijak výrazně a právě její relativně středová pozice ji stavěla do popředí během volby nástupce Davida Camerona, který po referendu oznámil rezignaci.

Mayová tvrdila, že nechce být jen „premiérkou po brexitu“, ale bude usilovat o sjednocení zastánců i odpůrců odchodu z EU a nebude se snažit zemi v Unii udržet za každou cenu.

„Brexit znamená brexit. Kampaně byly tvrdé, hlasování se konalo, volební účast byla vysoká a společnost vynesla verdikt. Nesmí existovat žádné snahy o setrvání v EU, žádné pokusy vrátit se zadními dvířky a žádné druhé referendum,“ sdělila Mayová.

Z pětice kandidátů o předsedu Konzervativní strany a premiéra vzešla Mayová vítězně. Královna Alžběta II. ji jmenovala šéfkou vlády 13. července 2016.

Dne 18. dubna 2017 vyhlásila předčasné volby v nichž chtěla upevnit svůj mandát při jednáních s Evropskou unií o podmínkách brexitu. Volby byly schváleny na 8. června 2017. Volby sice vyhrála, ale nezískala většinu křesel. Její Konzervativní strana získala jen 318 křesel (dosud měla 330), přičemž pro většinu jich bylo potřeba 326.

I když před volbami hrozila, že při velké ztrátě křesel na pozici rezignuje, rozhodla se stále zůstat premiérkou i proto, že mohla počítat s podporou 10 poslanců Demokratické unionistické strany.

Vyjednávání o podmínkách odchodu Velké Británie z Evropské Unie se ale neúspěšně vlekla několik měsíců, nespokojen byl jak Brusel, tak Dolní Sněmovna. V červnu 2019 odstoupila z funkce vůdkyně Konzervativní strany, zejména proto, že se jí nepodařilo získat podporu Dolní sněmovny pro dojednanou dohodu s EU ani pro jiné návrhy. Ve funkci byla nahrazena nově zvoleným předsedou Konzervativní strany Borisem Johnsonem.

Na jaře 2024 se rozhodla, že nebude znovu kandidovat ani v parlamentních volbách a skončí na postu poslankyně.