Hlavní obsah
Tarasnice Carl Gustaf M3 Foto: Alex Švamberk, Novinky

Carl Gustaf M3 ráže 84 mm je přenosná tarasnice vyráběná švédskou firmou Saab Bofors Dynamics. Různé druhy munice ji umožňují využít nejen proti obrněné technice, ale i k ničení dalších zodolněných cílů i živé síly nepřítele. Ve výzbroji ji mají armády více než čtyřiceti zemí včetně Spojených států a České republiky. Ta ji uplatnila i v bojích v Afghánistánu.

Tarasnice Carl Gustaf M3 Foto: Alex Švamberk, Novinky
Tarasnice Carl Gustaf M3

Tarasnice Carl Gustav je víceúčelová, lehce přenosná. Váží necelých deset kilogramů a na délku má něco přes metr. Obvykle ji obsluhují dva muži, ale může ji použit i jeden muž, i když se tím sníží rychlost palby, která jinak činí šest ran za minutu.

Odpalovat se dá vestoje, vkleče, vsedě a dokonce i v případě, že střelec je na zádech dalšího vojáka. Klasickou mušku a hledí doplňuje optický teleskopický zaměřovač s trojnásobným přiblížením. Může využívat i noktovizor.

Má vrtanou hlaveň, což zvyšuje spolu s vysokou úsťovou rychlostí přesnost zásahu. Dostřel činí podle druhu náboje 200 až 1300 metrů, i když obvykle nepřekračuje 700 m.

V nabídce jsou dva protipancéřové garnáty  HEAT 551C a HEAT 751. První je klasický určený proti obrněné technice chráněné klasickým pancířem. Má dosah 700 metrů. Druhý s účinným dostřelem 200 metrů má tandemovou hlavicí, takže se dá použít i proti vozidlům chráněným aktivním pancířem (ERA) do tloušťky 500 mm.

BEZ KOMENTÁŘE: Účinky tarasnice Carl Gustaf

Video: saabgroup.com

HEDP 502 patří mezi víceúčelové náboje použitelné jak proti lehce pancéřovaným vozidlům, tak proti stavbám včetně bunkrů. MT 756 pak využívá tandemovou hlavici, takže se dá použít i proti nepříteli ukrývajícímu se za zdmi. První nálož prorazí zeď, za kterou exploduje druhá.

K ničení staveb je speciálně určený granát ASM 509, který umožňuje ničit stavby.

Klasický vysoce explozivní náboj HE 441D je určen k ničení živé síly nepřítele ať už na otevřených prostranstvích nebo v zákopech či v nepancéřovaných vozidlech. Granát AD 401 je obranný pro boj ve městech nebo v džungli.

Z tarasnice se dají odpalovat i kouřové granáty SMOKE 469 nebo osvětlovací ILLUM 545. K výcviku se dají použít podkaliberní střely ráže 7,62 a 20 mm.

Historie a vývoj

Rozšířená a účinná zbraň vznikla hned po druhé světové válce. První prototyp byl zkonstruován už v roce 1946 a do výzbroje švédské armády byla tarasnice M1 zařazena v roce 1948 jako Granatgevär Grg M/48, který vyráběla státní zbrojovka Carl Gustaf Stads Gevärsfaktori.

Ruční protitankovou zbraň navrhli Hugo Abramson a Harald Jentzen ze Švédského královského úřadu pro zbraně s cílem překonat výkony německé pancéřové pěsti, americké bazooky i britského PIATu. Přišli s klíčovým vylepšením, když použili vrtanou hlaveň, která dala granátu rotaci, jež ho stabilizovala. Hlavně opouštěl v rychlosti 250 až 290 m/s což bylo skoro třikrát více než u zmíněných typů.

Kvůli vysoké přesnosti a účinku se M1 záhy stala hlavní ruční protitankovou zbraní mnoha západních armád počínaje skandinávskými. V roce 1964 ji nahradila vylepšená verze M2. Současné verze M3 se vyrábí od roku 1991. Je o šest kilogramů lehčí než její předchůdkyně, protože vnější části hlavně jsou tvořeny místo ocelí hliníkem a uhlíkovými kompozity.

V konfliktech 

M2 použila poprvé ve válce britská námořní pěchota za války o Falklandy, když vzala ztečí argentinskou korvetu ARA Guerrico.

Přestože ruční protitankové střely začaly postupně ztrácet na významu s tím, jak se začaly na tancích uplatňovat nové typy pancířů, Carl Gustaf z výzbroje nevymizel. Ukázalo se, že se hodí i pro útoky na zodolněné kryty vzbouřenců nebo pro boj ve městě, či k likvidaci lehčích vozidel, jaká využívají guerilloví bojovníci.

Český voják hovoří o uplatnění tarasnice Carl Gustaf

Video: Novinky

Ve výzbroji ji má mimo jiné i Austrálie, Rakousko, Belgie, Brazílie, Kanada, Dánsko, Estonsko, Německo, Řecko, Indie Indonésie, Izrael, Japonsko i Keňa.

Hojně ji začaly využívat speciální jednotky, ať už britští výsadkáři, nebo američtí rangeři či SEAL. Američané v osmdesátých letech hledali náhradu za vlastní tarasnice M67 a nakonec si v roce 1988 vybrali vznikající odlehčenou verzi M3 v rámci kategorií RAWS (Ranger Anti-tank Weapons System) a MAAWS (Multi-role Anti-armour Anti-tank Weapon System).

Hojně se využívá zejména v Afghánistánu, kde ji využívali především Kanaďané. Od roku  2011 ji tam používají při zásazích proti opevněným pozicím Tálibánu i američtí vojáci. Koncem roku 2012 jich tam USA poslali 58 s 1500 granáty, neboť umožňovaly účinně zasáhnout cíle vzdálené 900 metrů a ne jen půl kilometru jako stávající M141 či M72 LAE a M136 AT4. Ta je sice lehčí, jenomže Carl Gustaf se dá znovu nabíjet a bez problémů při testech zvládl i odpálení 500 granátů.

Tarasnice M3 mají poloviční hmotnost než účinný FGM-148 Javelin ráže 127 mm s infračerveným naváděním a s efektivním dostřelem až 2,5 kilometru. Umožňuje navíc okamžitou reakci na rozdíl od podpory polních minometů. Američané však přesto požadují, aby nová verze byla ještě o nejméně 1,5 kilogramu lehčí.

V Afghánistánu zbraň uplatnily i české jednotky, kterým tarasnice pomáhala dostat se z obtížných situací, jak řekl Novinkám Martin Urbanec z 43. výsadkového praporu AČR: „Carl Gustafa jsem používal na misi v Afghánistánu na pěší patroly. Je to víceúčelová zbraň, která nám pomáhá dostat se z problémů, které nastávají v této zemi. Při nastřelení může být použitá jak na obrněné cíle, tak na budovy, kdy nepřítel je skrytý a může být použitá, i když je schovaný v okopech. Na budovy má dobrý efekt, průraznost (granátu) 502 je až metr zapytlované zdi, takže to metrovou zeď hravě prorazí.“

Land Rover Defender 130 Kajman ve výbavě chrudimských vojáků

Foto: mocr.army.cz

Česká armáda zbraň montuje i na výsadková vozidla Land Rover Kajman

Zničující účinky M3 se ukázaly v Keni, kde ji použili vojáci v nákupním středisku Westgate, které okupovali somálští teroristé. Zřejmě po jejich použití se zřítila část nákupního střediska.

M3 se ale hodí i proti starším tankům, které se stále využívají v zemích třetího světa, použili je libyjští a zřejmě také syrští vzbouřenci.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků