Článek
Jeden sievert (Sv) je jednotkou tzv. dávkového ekvivalentu, který udává hodnotu biologického účinku různých druhů ionizujícího záření. V praxi se nejčastěji používá její násobek milisievert(mSv).
Dávkový ekvivalent vyjadřuje podíl mezi množstvím absorbované energie ionizujícího záření a hmotností příjemce při zohlednění druhu ionizujícího záření. Vypočítává se vynásobením množství záření a jeho jakostního faktoru. Pomocí sievertu se dají účinky jednotlivých typů záření přepočítávat, jelikož se alfa, beta a gama paprsky při stejné dávce liší svou účinností.
Narozdíl od jednotky becquerel, která udává hodnotu aktivity radioaktivní látky, nevyjadřuje fyzikální intenzitu záření, ale jeho následky na organismus.
Měřič záření
Sievert je velmi silná jednotka, proto se většinou v praxi užívá jeho tisícina milisievert (mSv), nebo milióntina mikrosievert (µSv). Sievert v řádu jednotek už znamená velké nebezpečí v podobě akutních účinků, jako je nevolnost, zvracení a krvácení, ale i smrt. Při hodnotě od dvou do čtyř Sv je padesátiprocentní riziko úmrtí ozářeného. Více než 10 Sv zabije postiženého do sedmi dnů od ozáření, 80 a více Sv zabíjí takřka okamžitě.
| Účinky radiace na člověka v milisievertech (mS) | |
|---|---|
| 500 až 1000 | dochází k narušení imunitních buněk, roste riziko infekce i dočasné mužské sterility |
| 1 000 až 2 000 | dostavuje se nevolnost a zvracení, těhotné ženy spontánně potrácí, do měsíce umírá deset procent postižených |
| 2 000 až 4 000 | krvácení z úst, kůže a ledvin, do měsíce umírá polovina zasažených lidí |
| 8 000 | kostní dřeň je trvale poškozená, rekonvalescence v případě přežití ozáření trvá roky, většina lidí umírá po dvou týdnech |
| 10 000 až 50 000 | postižení umírají do týdne po ozáření, léčba je nemožná |
| více než 80 000 | smrt nastává během několika sekund |
Zdroj: ČTK
Jednotka byla pojmenována po švédském fyzikovi Rolfu Maxmiliánu Sievertovi (1896), který se zabýval výzkumem radiace a jejími účinky na živé organismy. Předchůdcem této jednotky byl rem (roentgen equivalent in man - biologický ekvivalent röntgena).
Přirozená radiace působí na člověka prakticky od narození, jelikož ji v malé míře produkuje například zemská kůra nebo lidské tělo. Mnohem větší ohrožení však přináší záření z umělých zdrojů, jako jsou nejrůznější lékařská zařízení nebo jaderné elektrárny.