Článek
Radek Šnábl je dlouholetým spolupracovníkem ministerstva financí, který má na starosti státní arbitráže. O strategii mnohdy miliardových rozhodčích řízení rozhoduje i přes skutečnost, že byl v roce 2008 odsouzen za to, že na daních připravil Českou republiku o několik miliónů korun.
Na ministerstvo financí přivedl Šnábla Jiří Rusnok, který se stal šéfem resortu v roce 2001. Svého poradce si pak s sebou vzal i na ministerstvo průmyslu a obchodu, Šnábl se však poté do resortu financí opět vrátil jako externista a v roce 2006 se tam stal řádným pracovníkem. Na ministerstvu tak působil během éry Vlastimila Tlustého, Miroslava Kalouska, Eduarda Janoty a poté opět Miroslava Kalouska.
Krajský soud mu v roce 2008 vyměřil dvouletou podmínku a pokutu ve výši 300 tisíc korun za krácení daní. V roce 1999 totiž podle soudu společně s dvěma dalšími podnikateli zinscenoval fiktivní vývoz několika stovek hracích automatů do Arménie, za které si následně nechali vrátit daň ve výši 5,5 miliónu korun. Šnáblovi nepomohlo ani opakované odvolávání.
Nejasnosti s majetkem
Když rozsudek krajského soudu v dubnu 2009 potvrdil Vrchní soud v Praze, nabídl Šnábl Miroslavu Kalouskovi svou rezignaci. Šéf resortu ji však odmítl s tím, že je Šnábl pro ministerstvo nepostradatelný a svou prací v oblasti státních arbitráží ušetřil státu miliardy. Kalouskův nástupce Eduard Janota sice v srpnu téhož roku Šnáblovu rezignaci na post ředitele mezinárodněprávního odboru, kde stanul v roce 2007, přijal, nadále si jej však ponechal jako svého poradce. A v tomto postu setrval odsouzený podnikatel i po návratu Miroslava Kalouska do čela resortu.
Právě Miroslav Kalousek se Šnábla opakovaně zastával. Šnábl byl v oblasti arbitráží poměrně úspěšný, na druhou stranu jeho kritici poukazují na nejednoznačnost některých kauz. Například ve sporu s Nomurou mu mnozí předhazují možnou korupci a upozorňují přitom na nejasnosti v jeho vysokých majetkových poměrech.
Podle zjištění České televize z května 2011 patří Šnábl k nejbohatším státním úředníkům v Čechách. Ve svých čtyřiceti letech prý dokázal vydělat kolem padesáti miliónů korun. Přitom za posledních sedm let si na ministerstvu údajně mohl vydělat maximálně pět miliónů korun hrubého.
Na Radka Šnábla a Miroslava Kalouska podal v roce 2011 trestní oznámení místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím kvůli domnělému zneužití pravomocí při vymazání zástavních práv k nemovitostem opavské firmy Ostroj.
V roce 2013 Šnábla tehdejší ministr Jan Fisher odvolal z funkce. Odůvodňoval to tím, že nedoložil součinnost k převzetí agendy oddělení a porušoval zákoník práce. Poté nařídil prověrku Šnáblova oddělení. To vedlo ke dvěma trestním oznámením kvůli údajné zpronevěře. Šnábl se okamžitou výpověď rozhodl řešit soudně, protože ji považoval za neoprávněnou. Soud ji pak prohlásil za neplatnou. Šnábl se na základě toho rozhodl Fishera žalovat o pět milionů korun za škodu, kterou mu výpovědí a okolnostmi kolem ní způsobil.