Hlavní obsah

Nejvyšší státní zastupitelství

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Nejvyšší státní zastupitelství
Článek

Nejvyšší státní zastupitelství je významným činitelem, který realizuje právo státu na stíhání osob, které se měly dopustit trestných činů. Nezastupitelnou roli však rovněž hraje i v netrestní oblasti. Jeho pozici veřejného žalobce v trestním řízení určuje ústava, další činnost zastupitelství blíže upravuje především zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

Státní zastupitelství podává k soudu obžalobu a zastupuje ji. Zajišťuje potřebné podklady tak, aby co nejlépe hájilo zájmy státu především na trestní spravedlnosti. Funguje jako orgán veřejné žaloby, který má dozor nad místy, kde byla porušena osobní svoboda. Podílí se na prevenci kriminality.

Nový šéf žalobců Stříž: Tlakům podléhat nehodlám

Domácí

Soustava státních zastupitelství má hierarchickou strukturu. Nejvýše stojí Nejvyšší státní zastupitelství. Následují vrchní, krajská (v Praze platí název „městské“) a okresní státní zastupitelství (v Brně „městské“ a v Praze „obvodní“). V době branné pohotovosti státu do ní patří také vyšší a nižší polní státní zastupitelství.

Správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti. To se snaží vytvářet takovém podmínky, v nichž by zastupitelství nalezlo co nejschůdnější cestu k dosažení vytčeného cíle.

Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, řídí jej nejvyšší státní zástupce. Jmenuje jej vláda na návrh ministra spravedlnosti, stejnou cestou jej lze odvolat. Funkci vykonává od roku 2021 Igor Stříž.

Foto: Petr Horník, Právo

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž

Základní náplní je vykonávání dohledu nad podřízenými úřady, resp. nad vrchními státními zastupitelstvími. Dále vyřizuje podněty ke stížnostem pro porušení zákona v trestných věcech, může k ním však přistupovat i z vlastní iniciativy. Vydává mimo jiné výkladová stanoviska ve formě doporučení a řeší i konkrétní aplikační problémy vycházející z praxe a to jak v trestní tak v netrestní oblasti. Uveřejňuje výkladová stanoviska k jednotlivým zákonům nebo právním předpisům, které jsou publikovány ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a tím pádem sjednocuje interpretaci některých právních otázek.

Nejvyšší státní zástupci
JUDr. Bohumíra Kopečná (4. května 1994 – 31. března 1997)
JUDr. Vít Veselý (1. dubna 1997 – 14. ledna 1999)
Mgr. Marie Benešová (15. ledna 1999 – 29. září 2005)
JUDr. Renata Vesecká (30. září 2005 – 9. listopadu 2005 pověřená k řízení Nejvyššího státního zastupitelství; 10. listopadu 2005 – 27. října 2010)
JUDr. Pavel Zeman (3. ledna 2011 – 30. června 2021)
JUDr. Igor Stříž (od 13. července 2021)

Kdo se může státním zástupcem

Na každé úrovni zastupitelství zákon vyžaduje dokončené právnické magisterské vzdělání, věk alespoň 25 let a složená závěrečná zkouška po konci tříletého čekatelství. Jmenování je na dobu neurčitou, funkce však zaniká nejpozději 31. prosincem roku, kdy zástupce dovršil 70. rok věku.

Slibuji na svou čest a svědomí, že budu při ochraně veřejného zájmu postupovat vždy v souladu s Ústavou a zákony České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, budu respektovat lidská práva, základní svobody a lidskou důstojnost a zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvím v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a to i po skončení výkonu této funkce. Při výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě budu chránit důstojnost svého povolání.
Slib státního zástupce skládaný do rukou ministra spravedlnosti (§ 18 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb.)

Dříve může funkce skončit v případě nezpůsobilosti k výkonu či odsouzení pro úmyslný trestný čin. U trestných činů spáchaných z nedbalosti však musí být trest nepodmíněný, aby státnímu zástupci zanikla funkce. Zákon myslí i na dočasné zproštění funkce například pro probíhající trestní stíhání.

Státní zástupce se na výkon funkce připravuje po dobu tří let v rámci čekatelské či uznávané odborné praxe, která má mnoho podob. Uznávána je praxe advokáta, advokátního koncipienta, soudce, asistenta soudce Ústavního, Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu či asistent veřejného ochránce práv, justiční čekatel atp. Po ukončení čekatelské praxe je právní čekatel povinen se podrobit závěrečné zkoušce.

Kriminalita klesá, ale přesouvá se na internet. NCOZ chybí kvalitní lidé

Domácí

Státní zástupce zastává svou funkci v pracovním poměru. Je omezen v případě jiných placených či výdělečných činností, výjimku tvoří vědecká, pedagogická, literární a umělecká činnost a správa vlastního majetku. Rovněž může působit v poradních orgánech státu, pokud to není v rozporu s požadavky na výkon funkce státního zástupce. V případě provinění podléhá kárnému opatření, v němž lze uložit důtku, snížení platu nebo odvolání z funkce. Kárné řízení přibližuje zvláštní zákon.

Výpočet platu státních zástupců stanovuje zákon. Nejvýše stojí nejvyšší státní zastupitel, jemuž v roce 2022 náleželo cca 246 tisíc korun měsíčně.

Články k tématu